Články
Prezentace a zen
Autor: Garr Reynolds
Vydal: Zoner Press, 2009
O této knize se píše velmi dobře. Neřeší totiž technickou stránku prezentací, ale jejich design. Vliv východní kultury se odráží i v pojetí obrázků a textu. Čtivost a výborné grafické ukázky, to jsou pojmy, které knihu charakterizují asi nejlépe. Při čtení jsem se rozhodl, že budu vycházet z několika zásadních tezí, které autor propaguje. Jsou natolik důležité, že jejich správné uchopení může představu o významu a zpracování prezentací dost radikálně změnit. Inspirativnost a jednoduchost nabízených řešení, která všechny kapitoly provází, je neuvěřitelně chytlavá. Při čtení budete mít pocit, že vlastně všechno znáte.
Omezení a limity nejsou vaši nepřátelé, jsou to skvělí spojenci.
Technická stránka programů nabízí řadu efektů, které se ale stejně do jednoho snímku nevejdou. Tak proč je používat? Odrážky jsou v podstatě velmi nudné, pryč s nimi.
Pokud by si lidé dokázali zapamatovat jedinou věc, co chci, aby to bylo?
Moc pěkná myšlenka, zažil jsem řadu prezentací, u kterých jsem až do konce netušil, kam míří. Soustředěnost na jeden zásadní cíl dává prezentacím smysl.
Prezentace není nikdy pouze o faktech.
Autoři si často zpočátku neuvědomují, že jednotlivé snímky vlastně tvoří příběh. To poznají v okamžiku, kdy exportují prezentaci do samostatně běžícího souboru, který má například stanovené časování. Proto je dobré si koncepci celé prezentace promyslet předem.
Dobré designy mívají spoustu prázdného prostoru.
Snaha dostat na snímek co nejvíce objektů a textu vede k nepřehlednosti a zmatkům. Takové prezentace jsou vlastně určeny pouze ke čtení, což je známka určité zbytečnosti. Naopak, prázdné místo okolo nějakého obrázku zvyšuje zájem.
Lidé si pamatují lépe obrázky než odrážky.
Žijeme v době ikonického vnímání a přijímání informací. Prezentace proti trendu doby nejdou, ale měly by jej co nejvíce využít. Pro mne je zásadní jedno doporučení – na snímku by nemělo být více než šest slov. Divné, že?
Kniha není učebnicí PowerPointu ani jiných podobných aplikací. Naopak, dost nabourává jejich technické možnosti a ukazuje, že méně je někdy více. Výsledný efekt prezentací totiž není o programech, ale vychází z koncepčního pohledu na cíl, cestu k němu, emotivní design a komunikaci. Právě sem autor míří a ukázky prezentací v závěru knihy to podtrhují.
>>>>>
07-11-2009