it´s too late to be late again

Články



Sběratel kůží


"Taková dobrá whisky to přitom bývala", posteskl si Rhyme.

Jefferyho Deavera mám rád od jeho první knihy, která se mi dostala do rukou. Dokonce jsem četl všechno, co od něj u nás vyšlo, alespoň si to myslím. Některé příběhy vícekrát, proto si docela užívám srovnání jednotlivých knih.

Billy Haven jako excelentní tatér vpisuje svůj vzkaz do kůže obětí. Místo inkoustu používá jed z exotických rostlin. Jeho řádění dostává jistý řád prakticky od prvních stránek, stejně jako vyšetřování Lincolna Rhyma a Amelie Sachsové. Je to již stereotyp, klasické ohledání místa činu, zpracování analýz a popis na tabuli. (Popisy nečtu již několik románů, trochu nuda). Poměrně brzy jsem začal tušit, kdo je hlavní negativní hrdina a bohužel jsem se trefil. Což pro Deavera moc příznivě nevyznívá, kde je jeho osvědčený moment překvapení? Propojení s jiným příběhem několik knih zpátky je docela příjemné, i když zpočátku nepříliš logické. Nakonec i tato skutečnost do souběhu událostí zapadá, jenom na mne působí jako nakročení do další zápletky.

Knihy s Rhymem, které řeší případy v New Yorku, začínají být trochu stejné. Minulá kniha Pokoj smrti se tomu vymykala, ale Sběratel kůží je až příliš podobný jiným příběhům. Ani ne tak obsahem, ale lehce šablonovitou formou. Pro nového objevitele Jefferyho Deavera jde zcela jistě o čtenářský zážitek, který nezklame. Já už jsem docela rozmlsaný…

24-05-2015

Váš e-mail:
Text:
Kontrolní kód:
Zapište číslicí, kolik je pět plus tři:
  
Na Timovi
Ve světě