it´s too late to be late again

Články



Psí příhody z lesa


Dvě nevšední události během jednoho odpoledne.

Vyrážím s Rickem do lesa s cílem hlavně fotit. Je mrazivo a slunečno, což jsou ideální podmínky pro pěkný úlovek outdoorovou kamerou. Vcelku se daří a my pokračujeme proti proudu Supího potoka.

Asi v polovině trasy potkáváme turistu. Zastavuje mne s dotazem, jestli jsme někde neviděli většího tmavého psa, prý se zaběhl. No neviděli, ale představa, že něco velkého vlítne někde na Ricka, mne docela děsí. Jdeme dál a potkáváme další dva hledače ztraceného psa. Na stejnou otázku odpovídám stejně, ale zároveň si zapisuji telefonní číslo. Opravdu bych rád pomohl, vzpomněl jsem si na záhadné zmizení Ricka před rokem a moji paniku. Vodítko mám a pes Sir mne prý poslechne.

Další kroky vedou k nové příhodě. V zatáčce se nečekaně objevuje bernský salašnický pes velikosti malé skříně a za ním s druhým psem jeho majitelka. Berňák není na vodítku, kašle na její příkazy a volání stejně jako já na její ujišťování, že je hodný. Pro jistotu pouštím Ricka a stoupám si před něj. Dělám dobře, vrčící kredenc se na Ricka vrhá celou svojí vahou a vodítko v mé ruce začíná řádit. Naštěstí se mne pes evidentně bojí. Řvu na něj dost nevybíravě a on to vzdává. Omluva od majitelky přichází až po kratší slovní výměně, trocha sebereflexe by jí neuškodila.

Sira jsme nepotkali a Rick je v pohodě. Jedna událost smutná, druhá nepříjemná. Ztracené psy nevídáme, bohužel se ale začíná stávat pravidlem, že v loketských lesích potkáváme lidi s psy volně puštěnými, které jejich majitelé nejsou schopni ohlídat. Co s nimi?

28-02-2016

Váš e-mail:
Text:
Kontrolní kód:
Zapište číslicí, kolik je pět plus tři:
  
Na Timovi
Ve světě