it´s too late to be late again

Články



Pozitivní leader


Autoři: Jan Mühlfeit a Melina Costi
Vydal: BizBooks, 2017

Takových knih už vyšlo, říkáte si možná. Ano, i já jich mám v knihovně hodně. Jenže tato je jiná. Má totiž českého autora, osobnost, která ví, o čem píše. Jan Mühlfeit je ve světě technologií a byznysu velká persona a je skvělé, že své zkušenosti předává dál. A dále se bavíme o knize, která má cíl. Tím jste vy. Nebo já.

Pozitivní leader Publikace je rozdělena do čtyř částí. Z každé se pokusím představit jednu myšlenku, která mne oslovila. Problém není nějakou najít, ale vybrat. Je jich tolik… V mnoha kapitolách najdete rady, návody, dotazníky či otázky, na něž byste se měli pokusit odpovědět. Nejde o žádné testy, ale o způsob, jakým se díváte na sebe.

První část ukazuje, že je třeba pracovat s vlastními silnými stránkami. A těmi slabými se nenechat rozhodit. Máme je každý (ty slabé), ale již fakt, že si je uvědomujeme, je vlastně silný faktor. Vždy jsem měl rád grafické modely ve tvaru matic a naprosto jednoduše a intuitivně působí metoda Okno Johari. Ve stylu vím/nevím a vědí/nevědí vám nastaví zrcadlo.

Ve druhé části hledáte odpověď na otázku PROČ. Osobně tuto pasáž považuji za hodně silnou, vychovává k tvorbě vizí. A to i osobních, o čemž vlastně kniha je. Opět graf, tentokrát na téma flow. Já totiž v tomto modelu vidím i konkrétní lidi. A především jsem o něm četl poprvé.

Třetí část ukazuje, co s vybitými baterkami, jak bojovat proti vyhoření a stresu. Ono to opravdu funguje. Já mám asi v sobě skrytý alarm, protože do stavu fatální ztráty energie jsem se nikdy nedostal. Ale únavové krize jsem zažil a naučil se je brát vážně. K velkému zamyšlení je autorova osobní zpověď (Z Harvardu do blázince a nazpátek). Fakt síla.

Poslední část je vrcholem celé knihy, protože hovoří o štěstí. Téma, které má velký přesah od managementu až k filozofii. Klade spíše otázky, což je evidentně úmysl. Odpovědi si totiž vytvoří každý sám. Opět jeden model, tentokrát bipolární. Krysí závod je neuvěřitelně uchopitelný a já mám pocit, že jsem schopen do grafu umístit kdekoho. Je to vlastně všechno velmi jednoduché.

Nedávno jsem sepsal svůj názor na kariérní řád učitelů a za velký nedostatek v něm považuji chybějící soft skills ředitelů škol. Protože leadery z nich nedělá jmenovací listina, ale schopnost vést pozitivně jiné. Čtete dobře, nikoli řídit, ale vést.

Na závěr si nechávám dvě myšlenky, které stojí za opětovné přečtení. Jde o strategie k posílení vnitřní energie, jsou čtyři a fungují. A jako další charisma a optimismus. Obojímu se lze naučit.
>>>>>

09-07-2017

Váš e-mail:
Text:
Kontrolní kód:
Zapište číslicí, kolik je pět plus tři:
  
Na Timovi
Ve světě