Články
Běžec introvert
Povídka z nenapsané knihy.
Je 1. ledna a pod okny se chystá start letošního Novoročního běhu. Tradičních několik stovek běžců a nadšenců všech věkových skupin a kategorií vybíhá na okruh kolem města. Před několika lety jsem tady taky nastupoval a vlastně po mém posledním běhu, paradoxně časově nejlepším oproti dřívějším, jsem už další vynechal. Proč, když běhám pořád a docela často?
Najednou jsem došel k tomu, že vlastně nejraději běhám sám. Kromě dvou výjimek, což jsou kamarádi Michal a Pavel, protože aspoň pokecáme, ale i to je spíše náhodné a sporadické. A tak v okamžiku, kdy vybíhám z města, vypouštím z hlavy pracovní myšlenky a zapínám hudbu, audioknihu nebo jen tak poslouchám les. Občas se při běhu rozhoduji pro stoupání do okolních kopců, většinou opravdu neplánovaně. I to k běžecké samotě patří.
Překvapivost ovšem nastává, když v takových chvílích přicházím na řešení, která jsem měl zatím otevřená. A tepová frekvence dosahuje bláznivých sfér.
16-01-2022