Profesní standard profilu učitele
O tom, jak se z ošklivé žáby může stát krásná princezna.
Tak jsem se konečně ponořil do tajů materiálu, který v posledních dnech zahýbal žaludkem nejednoho učitele. Profesní standard je dokument, který vzniká na půdě MŠMT jako výsledek práce lidí, kteří jsou schopni vidět školní lavici z určitého nadhledu. To je určitě lepší, než kdyby jej psali od stolu teoretici bez přímého kontaktu se školskou realitou.
Z dokumentu je cítit silné proreformní přesvědčení. Bohužel, autoři si poněkud lehkovážně zahrávají s chybějící reflexí v podobě konzervativní pedagogiky a produkt, možná právě díky tomu, naráží na nepochopení. Je to trochu schizofrenické, pokud si vybavuji například uplynulých patnáct let, tak učitelé celou dobu volali po uznání a respektu. Teď vzniká materiál, který by tomu měl výrazně pomoci. Navíc je teprve určen pro diskusi, tudíž je možné předpokládat nějakou vývojovou dynamičnost.
Proč tedy dokument vyvolal tolik negativních reakcí? Začetl jsem se do jednotlivých bodů a došel k závěru, že vlastně o nic nejde. Mnoho obecných frází a proklamací, které se zde objevují, přece čteme v různých úvahách již několik let. Nenašel jsem zde žádný nový klíčový bod, který by přinášel nějakou změnu. Také není jasné, zda se jedná o jakési profesní minimum, nebo o skutečný kariérní růst.
Jedna skutečnost ale za zmínku stojí. Celý materiál na mne totiž působí tendenčně. Je v tak silné vazbě na školní vzdělávací programy, že kdo se nevejde do škatulky zvané ŠVP, standardu nemůže dosáhnout. Je zajímavé, že v jiných bodech není problém zobecňovat, ale tato magická zkratka si své místo v textu našla. Na druhé straně, mezi vyjmenovanými nezbytnými profesními dovednostmi chybí jakýkoli vztah k moderní technice, přestože má v práci učitele výrazně efektivní dopad. Jako dokument, který by měl ukazovat směr profesního vývoje do budoucna, musí být Standard nadčasový a především motivační. Role učitele totiž není určována jeho inklinací k reformám, nebo tradičnímu školství, ale mimo jiné i schopností z těchto dvou myšlenkových polarit umět použít tu vhodnou.
S obecným pojetím celého dokumentu lze určitě souhlasit, kdo by nechtěl mít takového učitele? Ale takto účelově směřovaná proreformní vazba celý materiál logicky ve všech diskusích předem shazuje.
Já zde vidím riziko zneužití celého Standardu. Neodmítám RVP jako vizi, ale mám kritický postoj ke způsobu realizace a financování. A pokud se k tomu přidá i pohled na učitele tak, jak je v materiálu předložen, mám obavu, že tolik žádaná osobnost se bude spíše deformovat než utvářet. Už proto, že půjde o peníze.
25-03-2009