Rozbité okno
Nikdo z nás neví, co se vlastně děje s informacemi, které NĚKDO skládá kousek po kousku, aby nakonec vytvořil NĚKOHO.
Ztráta identity je tak snadná. Stačí několik přepisů nebo kliknutí a jste někdo jiný. Nebo naopak, vaše údaje se přesunou k jinému člověku a vy nejste. Myslíte, že to není možné? V dnešní době masírované virtuálními světy v duchu Second Life? Po přečtení nejnovější knihy Jefferyho Deavera určitě uvěříte.
Lincoln Rhyme a Amélie Sachsová řeší zajímavou sérii vražd, která vychází právě z nepochopitelné záměny identity. V okamžiku, kdy se prokáže přímá účast největší společnosti pro práci s daty, je jasné, že půjde o dost nepříjemný problém. A dobře vykreslené postavy tvrdého byznysu záhadu ještě více komplikují.
Nechci popisovat děj knížky, byla by škoda připravit se o napínavý zážitek. Možná ale po přečtení zrušíte své účty na Facebooku, MySpace a dalších webech, které si pod honosným názvem sociální sítě vytvářejí právě takovou databázi. Při čtení docela běhá mráz po zádech, naivní sdílení dat v otevřených sítích se najednou stává dárkem, který je nabízen celému světu. Začínáte opatrně, s jistou dávkou nedůvěry se někam zaregistrujete a postupně přidáváte nové a nové informace. A najednou zjistíte, že jste se v průběhu času zvirtualizovali tak dalece, že po přečtení těchto informací vás každý dobře zná, ačkoli jste se nikdy nepotkali.
Kniha Rozbité okno mi připadá jako varování, které se vyplatí brát vážně. Mimochodem, její anglický název The Broken Window zní opravdu dobře. A Lincoln Rhyme zde řekl zajímavou úvahu. "Nepředpokládej, že oni mají pravdu a ty se mýlíš jen proto, že oni vědí něco, co ty nevíš. Otázka zní: potřebuješ ten program znát, abys dělal svou práci líp?"
// Pozn.: musíme být opravdu všude, abychom neztratili pocit, že nám někde něco utíká?
01-07-2009