Jak je to s odborem SIPVZ?
Minulý týden vyšel na webu Česká škola článek pod názvem „Parkinsonovy zákony i v odboru SIPVZ?“. Názor autora je podle mne povrchní a hodně subjektivní.
S odborem (dříve sekcí) SIPVZ jsem měl možnost se setkávat prakticky od roku 2001. Proto si dovoluji porovnat několik uplynulých let. Kdo zde zažil období od roku 2001 do poloviny roku 2002, ví, že tato sekce absolutně neunesla svoji roli. Příčina byla zásadní – odborná neznalost celé problematiky, kde snaha ukočírovat vše od ministerského stolu vedla k tomu, že generální dodavatel dosáhl monopolu nejen v oblasti infrastruktury, ale také v práci s lidskými zdroji, jak se dnes populárně říká. Mám na mysli školení správců sítí tzv. zelených škol, které měl zcela ve svých rukou. V žádném případě nehodnotím odbornou stránku tohoto vzdělávání, protože jeho kvalita v jednotlivých krajích byla různá (v Karlových Varech docela slušná), ale narážím na skutečnost, že veškeré smlouvy a platby probíhaly mezi generálním dodavatelem a ministestvem školství, a žádná škola neměla šanci do toho vidět, natož to nějak ovlivnit.
Když během roku 2002 nastoupila nová skupina lidí, došlo k tak radikálním změnám k lepšímu, že těžko někdo může dnes toto období hodnotit jako nepovedené. Je pravda, že to předtím již asi nemohlo být horší, a zlepšení z průšvihového stavu je rychlé a viditelné. I toto hodnocení je ale jenom pohled zpátky, v té době rozhodně nebylo jednoduché vzniklé vazby nabourávat. Tehdy se také začalo konečně diskutovat se školami, konaly se semináře a noví úředníci (já je ovšem za úředníky nikdy nepovažoval, doufám, že mi to prominou) se nebáli předstoupit před učitele a obhajovat své cíle a představy. To byla věc do té doby dost nevídaná i obecně.
V roce 2004 přišla současná skupina lidí. Ta nastoupila do rozjetého vlaku, který byl správně nasměrován a jel po poměrně stabilních kolejích. Metodický rámec ve všech třech projektech (PI, PII, PIII) měl pevný základ a bylo zřetelné, jak se to bude pravděpodobně vyvíjet dál. Vzhledem k tomu, že se sekce SIPVZ tehdy zdála příliš silnou a dobře fungující, čímž vyčnívala nad běžný trend MŠMT, byla změněna na odbor, aby se rychle začlenila do běžné struktury a nevypadala příliš specificky a odborně. Alespoň tak jsem to vnímal já.
Na tomto odboru se pracuje, jestli někdo tvrdí něco jiného, nemluví pravdu. Pracovníci metodického oddělení objíždějí kraje, prezentují jednotlivé metodiky, vysvětlují strategii a mají snahu spolupracovat s učitelskou veřejností. To, že vznikají chyby, je škoda. Ale nejjednodušší prevence proti chybám je nedělat nic. V tomto případě neřeším, jestli je tam zaměstnanců pět nebo devět, ale zda je jejich práce vidět. Ostatně, posuzovat tento počet vzhledem k masovosti ministerstva mi připadá dost legrační. Pro mne je podstatné, že zde vidím snahu o řešení problémů (včetně metodických pokynů) a hlavně žádný lobbing za nějakou firmu nebo skupinu, která by se ráda zviditelnila za veřejné peníze.
Nesnažím se zde o nějakou pseudoobjektivitu, a pokud to někdo vnímá jako obhajobu tohoto odboru, věřte, prosím, že je to tak.
27-06-2005