Perfektní expozice
Autor: Michael Freeman
Vydal: Zoner Press, 2009
Jde o další knihu Michaela Freemana, která přináší hlubší pohled do záludností digitální fotografie. Obsahově navazuje na dříve vydanou publikaci Očima fotografa a opět nutí k malému zamyšlení. Její podtitul je ostatně také podobný - Expozice pro lepší [digitální] fotografie. Pro autora asi nebylo jednoduché psát knihu, aby se v ní neopakoval a tady se to povedlo. Přístup je opět osobitý, nikoli ovšem pobuřující nebo rozporuplný. Spíše k přemýšlení. Po přečtení si totiž sami položíte otázku, zda fotíte dobře?
Rozumět expozici a naučit se s ní pracovat jsou dvě různé etapy v životě každého fotografa. Mně je Freemanův přístup blízký, změnu expozice nastavuji k funkčnímu tlačítku na přístroji tak, abych ji měl hned k dispozici.
Kniha začíná technickými základy digitální fotografie. Nejde o popis fotoaparátů, ale o vysvětlení, kam až můžete ve svých nárocích dojít. Možná si totiž neuvědomujete, že schopnosti digitální expozice za lidským okem opravdu zaostávají a bez technické pomoci může být výsledek nečekaným zklamáním.
Další, možná lehce kontroverzní téma se týká dynamického rozsahu. Autor jej rozděluje na dvanáct typů a následně svůj způsob expozičního vnímání zdůvodňuje. Vynikající je kapitola Sloh, která vysvětluje, že informační hodnota snímku není pouze v obsahu, ale také v celkovém vjemu a emotivním prožitku. Že náladu ovlivňuje spíše problematika jasu než kontrastu, je známá skutečnost. Autor to potvrzuje a dokládá výbornými ukázkami.
V závěru se M. Freeman obrací k HDR, což u něj není nijak překvapivé. Mnohem důležitější je jeho vyjádření, že použití HDR není technické ovlivňování expozice v duchu jakési digitální umělotiny, ale naopak přiblížení výsledné fotografie našemu přirozenému vnímání. Nezbývá než souhlasit, na rozdíl od digitálního snímače obrazu, my máme schopnost vidět zároveň světlé objekty nevypáleně i tmavá místa s vykreslenými detaily. To v digitální fotografii bez HDR prakticky možné není.
Kniha Perfektní expozice je výborná, protože je opravdu autorská a nekopíruje jiné publikace. Velké množství fotografií, účelově použitých k řešení problémů, stojí také za shlédnutí. Obsahově je dostatečně vypovídající, bohužel, překlad se nevyhnul občasným překlepům. Jediná neřest je v přílišné soustředěnosti na Photoshop. Tento program je běžnému uživateli vzhledem ke své ceně hůře dostupný. Pokud vás ale Freemanovy nápady zaujmou, můžete je samozřejmě aplikovat v jakémkoli jiném programu.
>>>>>
18-11-2009