O fraktálech a geometrii
Kde se vzal fraktál? Proč se v dnešní době zabýváme takovými pojmy, jako je chaos nebo náhoda?
Fraktální geometrie vychází z pojmu fraktál. Poprvé jej použil matematik Benoit Mandelbrot, který ho odvodil z podobného slova nelezeného v synově sešitě. Fraktál definujeme jako nekonečně členitý útvar, který je geometricky nepravidelný, a z něhož po jeho rozdělení vznikne několik pseudokopií původního celku. Tyto útvary jsou nezávislé na měřítku, z matematického pohledu mají nekonečně dlouhý obvod a nekonečně malý obsah.
Některé fraktály jsou abstraktní objekty vytvořené fantazií neukojitelných matematiků, jiné mají vzory přímo v přírodě - břehy potoků, řek, pobřeží ostrovů, plocha mozku, větvení stromů, větvení cév a žil v těle, hromadění bakterií v koloniích, hory, mraky, elektrické výboje, špinavé skvrny, apod. Podle toho už vidíme, že se fraktální geometrie zabývá nepravidelností objektů.
V pozadí fraktálového vnímání světa je teorie chaosu. Ta vlastně říká, že cosi jako zcela úspěšná předpověď nemůže ve složitých jevech vůbec existovat. Pokud by tomu tak totiž bylo, dokázali bychom bez problémů předpovědět, že v Česku na sídlišti v Lokti bude větrná smršť, protože v Brazílii mávnul motýl křídly, čímž dal příčinu vzniku jevu o několik týdnů zpožděnému.
Jedním ze základních fyzikálních experimentů je Brownův pohyb. Dokazuje, že pohyb částic v kapalině je neuspořádaný a chaotický. Není nádherné v dnešní době počítačů a výkonných systémů počítat s tím, že něco je nepředvídatelné?
Možná, že si právě nyní uvědomujeme, že příroda svým systematicko-chaotickým přístupem neustále brání lidské snaze o vytvoření co nejdokonalejší pravidelnosti. Možná právě tím, že její objekty jsou tzv. krásné a nutí některé z nás tento přírodní chaos vnímat jako snahu přírody o udržení rovnováhy. Dnes fraktály slouží například jako vzory pro netradiční zahradní architekturu. V odkazu pod článkem můžete vidět galerii fraktálů, která je neustále doplňována o nové útvary.
>>>>>
17-10-2005