Hořící drát
Vypnout elektrickou síť? Katastrofa!
Dočtete jakýkoli román Jefferyho Deavera a máte chuť sáhnout po dalším. Přesně tak vnímám všechny jeho knížky a Hořící drát z této řady nijak neuhýbá. Autor se snaží udržet obsah v linii technického vývoje a jde mu to velmi dobře. Tentokrát sáhl do prostředí energetických kolosů a jejich dopadu na osudy lidí. Nemoc vlivem magnetického pole ovlivňuje myšlení dotyčného tak silně, že se začíná mstít. A příliš si nebere servítky s možnými dopady. Oběti elektrického proudu v autobusu, výtahu nebo hotelu? Někteří lidé zkrátka byli ve špatné době na špatném místě. A tak už nejsou.
Lincoln Rhyme a jeho tým se snaží, vraha pojmenují docela rychle a v polovině knihy máte pocit, že to končí nějak brzy. Poměrně nenápadně se příběhem line ještě jeden směr. Vzpomínáte na příběh Hodináře? Rhyme se ocitá na dvou úrovních vyšetřování, kompromis se hledá obtížně. Nakonec pomůže zkušenost a lest. Nečekané vyústění vychází z Deaverovy chuti do každého příběhu vnést netradiční zvrat, tomu ostatně odpovídá i myšlenkový proces v závěru románu.
Přestože jde o silný příběh s kvalitní zápletkou a těžištem v technickém pojetí reality, nemůžu se zbavit dojmu, že nejlepším Deaverým románem posledního roku byly Příští oběti. Těžké posouzení, kniha ale určitě patří k těm lepším bodům loňských vydavatelských aktivit. Jiný pohled zase ukazuje, že Deaver má v něčem pravdu, což potvrzuje situace okolo elektrárny Fukušima.
10-04-2011