Englishman in New York
Skladba, která má charisma v každém provedení.
Už první poslech této nádherné písně v podání Stinga ve spojení s černobílým videem působí neuvěřitelně poeticky. Text je vynikající, jednotlivé věty mohou vyvolávat různé představy, ale jako celek přináší klid a pohodu. Jak rozumět úryvku: "Be yourself no matter what they say"? Nebo naprosto excelentním slovům: "At night a candle’s brighter then the sun..."? Představte si Angličana, který je ze svého klidu přesazen do uspěchané "Fifth Avenue", jeho pocity ztracenosti a nejistoty. Téměř jako scénář pro Forresta Gumpa.
Absolutní dokonalost je ale schována v podbarvení a černošském sólu Branforda Marsalise, což se soprán saxofonem a ve skvěle natočených záběrech dává skladbě silný sociální aspekt. A závěrečný odchod muzikanta ulicí, téměř jako z pera Jacka Londona, je dokonalé zakončení.
Provedení této písně má hodně verzí, dokonce i v živém obrazu. Například v pojetí Unplugged, kde je skvělé klavírní sólo. Ale původní video s dlouhovlasým Stingem, procházejícím se s typickým londýnským deštníkem po ulicích New Yorku, nemá překonání. Snad jenom v poslední alternativě na CD Symphonicities je aranžmá písně posunuto o velký kus dál. A Sting opět dokonalý. Před 24 lety i dnes.
01-06-2011