Jeffery Deaver a Modrá sféra
Jak jsem objevil Jefferyho Deavera aneb Modrá sféra dohání To.
Zajímavý svět počítačových hackerů je hlavním tématem výborně zpracovaného příběhu, který mne opravdu dostal. O J. Deaverovi jsem do té doby vůbec nevěděl, odkojen S. Kingem a F. Forsythem jsem nečekal, že mě něco takhle silně a rychle osloví. Když jsem před patnácti lety poprvé četl Kingův román To, měl jsem pocit, že jde o nepřekonatelný příběh. Teď už o tom tak přesvědčen nejsem.
Hackerský přístup k životu je zajímavý, jejich bezbřehý svět začíná připojením na Net a pokračuje navždy. Zrcadlo vnímání a prožití souhry mezi top Technics a člověkem je v knize popsáno jako příběh, který je odrazem reálné doby. Varuje před technikou, a zároveň jí obdivuje. Nakonec po přečtení knihy dostanete chuť taky se „nabourat“ do nějakého systému. Z jednoduchého důvodu, abyste se přesvědčili, že to opravdu funguje.
Modrá sféra je kniha, která pracuje se čtenářem jako jedním z objektů svého obsahu. Tak silně vás pohltí. Nevěříte? Stačí se začíst a pochopíte, že klasický boj mezi dobrem a zlem, který se odehrává, nakonec nemá nikdy stoprocentního vítěze. Vámi předpokládaný konec není žádný klasický „hepík“, ale nese si dál s sebou trochu tajemství otevřené hry. Protože, co kdyby?
A tak jsem objevil spisovatele Jefferyho Deavera. Okamžitě jsem začal shánět všechno, co napsal. Během několika měsíců mám za sebou Prázdné křeslo, Iluzi, Kamennou opici, Žhavé zprávy, Zahradu bestií, Ďáblovu slzu, naposled Dvanáctou kartu, samozřejmě také evergreen Sběratele kostí. A těším se na další přírůstek do své knihovny. Sám jsem zvědav, kdy mne J.D. svými kousky přestane bavit.
15-11-2005