Nula stupňů volnosti
Jeffery Deaver a James Bond? Zajímavé spojení, které je velmi lákavé.
Baví mne oba a opravdu jsem se na tuto knihu těšil. Deaverův styl psaní se do mne trefuje poměrně stabilně, i jeho slabší knihy mám rád. Způsob, jakým zamotává a rozplétá dějovou nit, mne nakonec vždy dostane. U autorovy bondovky jsem měl obavu z vlivu, který tato nadčasová role svým zpracováním podsouvá. A výsledek? Jednoznačně skvělý román, Jeffery Deaver ze svého přístupu neuhnul ani o kousek, pouze pojmenoval klíčové hráče, jak žádá tradice.
A tak doufám, že to není poslední James Bond z pera tvůrce Lincolna Rhyma a Amélie Sachsové. Dokonce to vnímám jako nové hřiště, na kterém Deaver rozehrál svůj další turnaj. Nadhled všech bondovek se musí odrazit v každém díle, protože agent 007 nestárne. Navíc si v každém provedení hraje s technikou, která se v dané době zdá být běžným uživatelům velmi vzdálená. Nakonec vždy stačí několik let a vizionářství se stává realitou. I zde tomu tak je, kam jinam mohl autor sáhnout, než do mobilního světa?
Nevím proč, ale při čtení jsem si dost připomínal dnes již legendární Modrou sféru. Šlo o první knihu J. Deavera, kterou jsem měl v rukou. Podobnost žádná, takže nevím.
06-11-2011