Rekvalifikační kurz
Příprava na nové povolání nebo jenom hra na tajno?
Hned v úvodu mne napadlo, proč si Ondřej Neff vybral tak podivný námět? Po přečtení knihy to na mne působí jako dobře sestavený příběh, který má začátek v otaznících, velmi silný střed a poněkud zjednodušený závěr. Ten je vtipně zachráněn v epilogu, možná až trochu nelogicky. Takže v čem je třeba hledat hlavní pointu? V systémovém přístupu k něčemu, co je nereálné? Může se absurdita stát celospolečenskou poptávkou? Opravdu by někdo přijal takovou roli?
O. Neff má občas rezolutní názory na různé situace, alespoň tak jej vnímám díky Neviditelnému psu. Jeho postoj k politikům se v knize odráží velmi silně, kanální prostředí přibližuje nenápadně, ale výstižně. Je jenom otázkou, kde je hranice mezi osobní otráveností a fiktivním obsahem.
Po přečtení jsem si říkal, že mi uniká žánr knihy. Jde o sci-fi, černou komedii nebo hororový pokus o brutální vizionářství? Asi nemá cenu to řešit, faktem zůstává, že kniha se čte dobře, má podobnou koncepci jako Celebrity nebo Tušení podrazu, Tmu ale nepřekonává. V každém případě se těším na další román, Neffovy nápady mne baví.
Uvědomuji si, že jsem vlastně z příběhu vůbec nic neprozradil. Měnit to již nehodlám, knihu si přečtěte.
01-03-2012