Python - pro hackery a reverzní inženýrství
Autor: Justin Seitz
Vydal: Zoner Press, 2009
Uživatel s chutí programovat, který již prošel počátečním stádiem a je schopen na jednodušších skriptech používat algoritmické metody, se může dostat do situace, kdy hledá nějaké téma. Někdo se dá cestou grafiky, jiný se pustí do webových aplikací. Oblastí je hodně a je dobře, když je k dispozici dostatek zdrojů a podpory. Právě tato publikace obě možnosti naplňuje. Nebudu zde popisovat jednotlivé kapitoly, ty najdete na stránkách vydavatelství v odkazu pod článkem. Spíše se pokusím o přiblížení cíle knihy. Jak říká název, jedná se o programování v jazyce Python. Jde o platformu, která má velký potenciál. Jednak se v Pythonu velmi dobře pracuje v shellovém prostředí pod Windows i Linuxem, a dále je možné zde tvořit aplikace, které nabízejí grafický vzhled oken tak, jak je máme zažité. Nabídka práce s velkým množstvím knihoven celý systém doplňuje a z tohoto relativně mladého jazyka se pomalu ale jistě stává silný nástroj. Ostatně prakticky zaměřené školy stejně pomalu opouští tradiční Pascal a volí podobná prostředí.
To je hlavně o motivaci pro Python, teď k vlastní knize. Když jsem psal o hledání témat, zde se jeden směr nabízí. Hackerství je ve své tradiční podstatě velmi užitečná činnost, pokud nám slouží jako pomoc v oblasti bezpečnosti, nikoli s cílem škodit. Přesně tento záměr sleduje autor publikace. Pokud totiž chcete do podobných tajemných komnat vstoupit, proč se nenechat vést? Záběr knihy je vcelku široký a opírá se o Seitzovy zkušenosti v eliminaci problémů právě na platformě Pythonu. Problém vidím spíše v aktualizaci jazyka. Dnes používané verze 3.x jsou o kus dál než použitá 2.5, což je dáno datem vydání. Ale pokud tento jazyk používáte, je vám to jasné.
Nedávno mi jeden kolega říkal, že se jej naučil za víkend, protože ho chce použít jako hlavní programovací jazyk pro výuku. Je to důkaz jednoduchosti v syntaxi jazyka a zpětná vazba je v něm rovněž okamžitá. Podobná kniha se určitě musí stát pro studující neoddělitelnou pomůckou. Není jich totiž tolik, takže velké díky za jakoukoli podobnou. V každém oboru dochází k tomu, že společná výuka má za cíl dát všeobecné znalosti a dovednosti tak, aby se student mohl více rozvíjet. Z hlediska konstruktivního myšlení je třeba dál na sobě pracovat. V tomto individualisticky pojatém přístupu se rodí specialisté, bez kterých se neobejdeme. Každá podpora, například i v podobě publikační, má velký význam.
>>>>>
09-03-2012