O písemné maturitě
V čem je vlastně přidaná hodnota písemné části maturit?
Před uvedením tohoto článku jsem si nechal mírný časový odstup. Nejsem totiž při názoru na letošní maturitu zcela objektivní. Řada jiných polemik je ale kupodivu velmi podobná.
Úmysl tří částí jazykové maturitní zkoušky je asi možné hledat pouze v plošné šíři záběru a v požadavku na komplexnost hodnocení. První bod je splněn více než důkladně, kvalitně uspět v testu, slohu a ústní zkoušce je docela náročné. Je ale otázkou, co vlastně jednotlivé části měří?
Příliš mi nevadí ústní zkouška, což jsem ostatně konstatoval i u loňských maturit. Tak trochu od všeho kousek je sice zvláštní způsob zjišťování znalostí a dovedností, ale v daném čase to asi ani jinak nejde. Budiž, maturanti alespoň musí hovořit. A odklon od šprtání zadaných témat k malé flexibilitě považuji za přínosnější.
S testy souhlasím. Přes veškerou kritiku náročnosti a obsahu jde pořád o jedinou možnost, jak plošně ověřovat. Obzvlášť, pokud test ověřuje i dovednosti. To samozřejmě vyplývá z faktu, že nepatřím mezi ortodoxní odpůrce státní maturity. Dokonce ani nekritizuji letošní mediálně vděčnou zkoušku z matematiky, z hlediska obsahu není důvod a problém byl spíše v její logistice. A pokud jde o jazyky, tak nezbytná úroveň znalostí gramatiky a jazykové gramotnosti je nutná.
Osobně bych ale výrazně přehodnotil sloh, který v předložené formě o ničem příliš nevypovídá. Gramatiku a způsob písemné prezentace bych ještě chápal, ale podivný požadavek na dodržení slohových útvarů nikoliv. Trendem doby je spíše bourání bariér mezi nimi než zkostnatělé udržování. Navíc si neumím představit, že je někdo schopen objektivního hodnocení obsahu na úrovni palačinek ve srovnání s úvahou na téma vztah dětí a rodičů. Pokud jde o moderní zkoušku pro 21. století, tak je třeba odstranit konzervativní škatulkování a žáky motivovat k tvůrčímu přístupu. Místo toho jsou práce žáků svazovány obavami z uzavřeného hodnocení, které díky snaze o šablonovitost potírá to, co by mělo být jazyku přirozené.
Je pravda, že na testy a ústní zkoušky se lze naučit, kdežto písemný projev vyžaduje více včetně osobnostního postoje. Nikoli ovšem v tomto provedení, hledat přidanou hodnotu lze velmi obtížně.
06-06-2012