Mohou šablony změnit myšlení?
Krátká úvaha nad fenoménem, který vstoupil do škol pod pláštěm evropských projektů.
Když si vybavím první projekty ESF, ve kterých se školám nabídl prostor pro nový přístup k finančním zdrojům, vnímal jsem je jako skvělou sondu do manažerských dovedností. Jasně se ukázalo, že příležitost čeká na připravené, že pohodlné vyčkávání nic nepřinese. Psaní projektů má několik pro naše školství nezvyklých jevů. Vyžaduje komplexní uvažování a hledání odpovědí na otázky typu "proč, jak, co bude cílem, kdo se zapojí, na jak dlouho, jak kontrolovat...". Projektové řízení se určitě podepsalo kladně na rozvoji manažerských přístupů ředitelů, pokud o to stáli. Je s podivem, že tato oblast není součástí funkčního studia, přestože jde o zásadní principy pro moderní management. Nejde totiž o řízení projektů, ale o projektové řízení, což není totéž. Je také zřejmé, že došlo k diferenciaci škol.
Svět "šablon" otevřel dveře k evropským financím dokořán, ostatně již jiné cesty jak dostat peníze do škol nebylo. Stačilo tedy natáhnout dlaň a peníze se sypou. A náhle se objevuje nový problém. Stále jde totiž o evropské dotace a ukázku, jak jsou na tuto situaci školy připraveny. Svým způsobem totiž šablony pokřivily projektové myšlení. U projektů ve stylu soutěže musíte vymyslet celou strategii, vyšperkovat jednotlivé aktivity, dát jim logiku a smysl včetně reálného rozpočtu. Což stále nezaručuje úspěch, neboť se musíte trefit do uvažování hodnotitelů, resp. volit jazyk, kterému rozumí. U šablon dostanete hromadu peněz a musíte vymyslet, jak je utratit. Zní to sice hezky, ale vlastně byste měli psát projekt na hotové prostředky. Logicky se objevuje riziko v podobě formálnosti a vzhledem k plošnosti i v otázce smysluplné kontroly. Sice existují alespoň rámcové mantinely, ale ty jsou velmi volné. Nějak mi tu zkrátka uniká systémové řešení.
10-09-2012