Nečekejme příliš dlouho
Několik témat z kurzu pro ICT metodiky o moderních technologiích.
Během listopadu proběhl workshop pro ICT metodiky středních škol v Karlovarském kraji. Zaměřen byl na moderní technologie a jejich smysluplné využití ve vzdělávání. Jednotlivá témata vycházela z pěti oblastí - přínos pro školu, přínos pro žáky, role učitele, rizika zavádění novinek a technické a materiální podmínky. Diskuse navazovala na prezentace PhDr. Ondřeje Neumajera a jeho seminář o směru, kterým by se školy měly dříve či později ubírat.
Prvním tématem byl podcasting a RSS. Technologické provedení obou oblastí je na velmi dobré úrovni a v řadě škol vybavení neznamená zásadní problém. Jako přínos pro školu je podcasting chápán především v propagaci a marketingu školy. Přidaná hodnota u žáků je ve více směrech, za důležité lze považovat využívání technologií, komunikaci mezi vrstevníky a poměrně snadno definovatelný cíl. Pro učitele je podcasting většinou neznámý termín, stejně tak RSS, ale zároveň se ukázalo, že efektivní zapojení obou komunitních oblastí je lákavé. Velmi cenné je zjištění, že podobné aktivity jsou materiálně i finančně nenáročné a přístupnost docela snadná. Zajímavým diskusním tématem je riziko podobných činnosti. Ukazuje se, že role učitele je důležitá nejen v technickém poradenství, ale především v koncepční a etické rovině.
Další oblastí pro diskusi bylo clouds prostředí a jeho role ve vzdělávání. Jako výchozí platformy byly prezentovány Google Apps, nově reformovaný Outlook.com (dříve Windows Live) a Dropbox. Šlo především o ukázky služeb a možností pro cílové skupiny ve školách. Z pohledu celkového přínosu byla uváděna hlavně jednotnost prostředí a smysluplnost zapojení v rámci celé školy. Edukativní význam pro žáky je v komunikační a kolaborativní rovině, možnosti sdílení například výrazně posilují projektovou výuku. Z pohledu učitele jde stále o nový nástroj, do kterého se konzervativnější pedagogové hrnout nebudou. A to i přes skutečnost, že je školám velmi přizpůsobivý. Největší riziko je v konektivitě na straně škol, a dále v ukládání dat na serverech externích společností. Naopak, minimalizace nákladů je velmi lákavá, řada služeb je pro školy zdarma a ušetřené prostředky lze využít například na kvalitní přípravu učitelů.
Třetím tématem bylo zapojení moderních technologií každodenního používání do výuky. Šlo hlavně o mobilní telefony a tablety ve spojení s výukovými aplikacemi. Přínos pro školu je obtížně definovatelný, jde o rozhodování, zda jsou tyto prostředky k dispozici nebo si je žáci pořizují sami. Koncepčně jde o velmi náročnou záležitost, dát podobným metodám nějaký edukativní směr je záležitost dlouhodobějšího plánování a kvalitní přípravy. Přínos pro žáky je naopak zřejmý. Kromě faktu, že se učí využívat přenosná zařízení i jinak než konzumně, jde i o přirozenou motivaci poznávat nové technologie. Výukových aplikaci je již dnes velké množství, od výtvarné kultury přes jazyky až po přírodní vědy. Velká část je snadno dostupná finančně (často zdarma) i technicky. Role učitele je ovlivněna nejčastěji možností mít zařízení k dispozici bez nutnosti vlastního investování. A také finančním ohodnocením v rámci odborného růstu. Rizikovost zapojení přenosných technologií je v obavě o zneužívání prostoru pro studium k jiným činnostem, zejména ve vazbě na kyberšikanu. Materiální dostupnost je problematická kvůli cenám těchto zařízení, a také v nedostatečných prostředcích pro další vzdělávání pedagogů v oblasti moderních technologií.
Seminář byl obsazen velmi dobře, neboť se jej zúčastnili ICT metodici téměř všech středních škol v Karlovarském kraji. Zcela určitě lze očekávat, že se uvedené moderní přístupy ve výuce objeví, pokud zde již nejsou. Potěšitelné bylo rovněž zjištění, že řada učitelů chce technologie používat. Role metodiků je zde žádoucí, průřezovost techniky a didaktiky vyžaduje nadhled i schopnost aplikovat moderní prostředky napříč obory.
V odkazu pod článkem je webová prezentace ve zpracování Ondřeje Neumajera. Rozhodně stojí za pročtení.
>>>>>
02-12-2012