Polemika dneška a zítřka
Budoucnost známá i neznámá aneb Nic není definitivní.
Zkusme se zastavit a popřemýšlet nad každodenní honičkou, při které máme prakticky na každém kroku k dispozici technologickou pomoc. Což zároveň otvírá otázku, jestli nám ta nabídnutá ruka opravdu pomáhá? Co vlastně nezvládáme? V jiném článku jsem napsal, že varováním by mělo být chování gigantů, kteří se snaží srovnat nás do zástupů čekajících na služby "zdarma". Jsem o tom přesvědčen stále víc, informační svět se dnes rozděluje mezi několik hráčů, pro které se stáváme položkami ve službách, kterým uživatel možná ani nerozumí.
Role těchto největších společností je v dnešní době zásadní. Nejde ani tak o Microsoft nebo Apple, jejich přístup k uživateli se příliš nemění. Mnohem zajímavější je posazení Linuxu ve vývoji technologií. Open Source má totiž nezastupitelný význam pro narovnání charakteru, neboť vychovává k pokoře. Každý, kdo někdy zkusil opustit zabydlené přístavy a vydal se po neznámé vodě, musí přiznat, že to není jednoduché. Jak poznat, zda jste v proudu, točíte se ve víru, nebo jenom šlapete vodu? To si uvědomují i giganti. Filozofie otevřenosti kódu tak dostává vážné trhliny, které mu vlastně zároveň dávají určitou proprietárnost. Skutečnost, že moje čtečka Amazon Kindle běhá na Linuxu, mne překvapila. Opravdu jsem si myslel, že jde o uzavřený systém. Nebo jenom do něj nemůžu? To není totéž, neboť se jedná o licenční záležitost.
Dalším příkladem této schizofrenie je operační systém Ubuntu. Jeho popularita v linuxovém světě je dána třemi aspekty: relativní stabilitou systému i aplikací, snadnou dostupností zdrojů a velmi přívětivým grafickým prostředím. Synergie těchto směrů je díky Canonicalu v zázemí vývoje, nikoli díky komunitě. Pokud se na to nebudeme dívat technologicky, ale společensky, můžeme ještě hovořit o Open Source? Vrcholem ledovce je Android, což je na samostatnou úvahu, neboť má za sebou Google.
Velmi důležitým milníkem je nástup sociálních sítí. Z Facebooku se stal fenomén, kterému se odolává velmi obtížně, přitom jeho význam je hlavně v masovosti. Nabídka služeb Google nebo Microsoftu je promyšlenější, což je důsledek toho, že Facebook se vyvíjel v prvních fázích poměrně živelně. Zde se největší nebezpečí skrývá ve službách zdarma. Zní lákavě a mají svůj přínos. Zvyknete si na ně a opravdu vám slouží. Po nějaké době se poskytovatel rozhodne službu zrušit, proti čemuž není obrany. Uživatel funguje jako nástroj, v lepším případě si to uvědomuje, v horším jen reaguje.
Také jsme se zatím nenaučili žít s online bezpečností. Příliš věříme, což se u služby zdarma může vymstít, neboť nemáme dovolání. Zároveň je nutné přijmout fakt, že přesně v tomto přístupu je budoucnost. V promyšlené nabídce poskytovatelů a slepé důvěře nás. Učili jsme se vnímat Internet jako zdroj informací, komunikační prostředí a úložiště dat. Dříve jsme tuto strukturu vnímali více odděleně, dneska se nám jednotlivé oblasti překrývají. Je to díky Clouds prostředí, ze kterého se stává univerzální platforma. Existují desktopové i mobilní aplikace pro rychlejší a pohodlnější správu, opět je na prvním polemickém místě bezpečnost.
Nakonec jsem si nechal jednu z nejstarších služeb, e-mailovou poštu. U ní to kdysi začalo a stále je nenahraditelná. Proto také prochází neustálou evolucí a je nekonečným cílem spammerů. Opět zde ti nejsilnější dokážou odfiltrovat neuvěřitelné množství špíny, o čemž se mi ve školní poště může jen zdát. Používat freemaily pro citlivou korespondenci jako jsou výpisy z bank, nebo důležité registrační účty, mi ale připadá až adrenalinově nezodpovědné. Bohužel, jejich poskytovatelé nás k obezřetnosti nevedou. Vzhledem k rozvoji těchto služeb jiný přístup ani neočekávám, neboť pro uživatele jde o narušení pohodlnosti, na kterou si zvykl a která je velmi příjemná.
Takže závěrečná otázka zní: Je smysluplnější pracovat v jednom komplexním domě služeb, nebo obíhat malé obchody a v každém nakupovat něco jiného? Umíme si představit obě alternativy za několik let?
20-05-2013