Běh ke Komářím rybníkům
Nejlepší rozhodnutí přicházejí v kopcích.
Koukáš se z okna na občasné slunečné problesknutí a je ti jasné, že dnešní běh bude ryze krosový. Cyklostezka je po propršeném týdnu nepoužitelná a panelka tě neláká. První otazník je nad oblečením. I když se snažíš mít na sobě co nejméně vrstev, dneska to nepodceňuješ, venku je stále 10 stupňů a odhadnout počasí nahoře je hodně odvážné. Start hned před domem je k nezaplacení, a tak vybíháš směrem ke kostelu sv. Mikuláše.
Druhý otazník se objevuje po čtyřiceti minutách. Chtěl jsi nahoru na horu Krudum, ale odbočka je tak rozbahněná, že to vzdáváš. Přichází nápad z nejlepších, kdy poprvé jsi zamýšlel doběhnout až ke Komářím rybníkům? Vody na pití máš ještě dost, a tak vyrážíš.
Trasa je nečekaně příjemná. Díky dešťům je cesta měkká, ale bez louží. Výškově se vlní a terén je pohodový. Potkáváš hodně houbařů, jeden by ani neřekl, jaké hřiby lze nalézt ve výšce 700 metrů nad mořem.
Po 11 kilometrech konečně dobíháš k hornímu rybníku, který patří k nejhezčím místům ve Slavkovském lese. Kazíš si solidní čas focením, ale dopolední atmosféře u vody nelze odolat. Po několika minutách vyrážíš zpátky s tím, že cesta povede přes chatovou osadu Třídomí do Nadlesí, dále přes Dvory a okolo Robiče do Lokte. Asfalt při výběhu z lesa naznačuje, že nejbližší tři kilometry trochu zabolí, ale ve Dvorech se vracíš na měkký terén. Ještě poslední kopec k mohyle nad křížkem a seběh dolů přes Supí potok.
Dobíháš a v nohách máš přes 20 kilometrů v převýšení okolo 350 metrů. Před domem vypínáš Sports Tracker i Endomondo a i přes velkou bolest v lýtkách si užíváš malé vítězství v hlavě.
>>>>>
21-09-2013