Články


Běh, který ti chyběl do sbírky


Vzpomínka na jedno chladné listopadové ráno.

Je několik stupňů nad nulou a tak se rozhoduješ, co s plánovaným během? A hlavně kam? Brzy to je jasné, dneska žádný bahenní cross, ale suchá cesta. Vybíháš na Svatošské skály s tajným přáním běžet zpátky po vrcholcích Kozích hor na druhém břehu. A vlastně, proč ne? Na této trase jsi nebyl několik let a v hlavě ji máš docela dlouho.

Svatošské skály

Vybíháš hned před domem, což znamená, že první kilometr absolvuješ po městě. V nedělní ráno je naštěstí všude ospalý klid, a ty se těšíš, až zmizíš v lese. Občas se ozve hláška z Endomonda o průběžném stavu, kromě dvou běžců nikde nikdo. V docela dobrém tempu přebíháš přes houpací most na Svatošských skalách, pořizuješ několik fotek a začíná druhý úsek, na který vybíháš s lehkou pokorou. Víš, co tě čeká. I přes počáteční obavy je ale prudké stoupání v několika kilometrech nečekaně příjemné, navíc celou dobu běžíš po asfaltce, která vede přes Kozí vrchy až do Lokte.

Výhled z Kozích vrchů

Sbíhání v Tovární ulici vyvolá vzpomínku na letní pohodu u řeky a do cíle chybí poslední 3 kilometry. Sports Tracker je tentokrát spolehlivý, a tak si říkáš, že nepoběžíš ani kousek po stejné trase. Kouzlo okruhu je magické, v představě, že již moc nezbývá, přidáváš si Kolowratskou skálu s kamennými schody. Ty jsou možná horší než předešlé vrchařské prémie.

Trasa: Loket - Svatošské skály - Kozí vrchy

Za chvíli jsi doma, celý běh byl nakonec překvapivě pohodový. Máš v nohách 17 kilometrů, ale s pocitem, že poloviční trasa před dvěma dny, kterou jsi statečně probahnil, tě vyřídila o hodně víc. Připomínáš si, že k tomuto běhu tě vyhecoval skvělý dokument Run Free, který nepřímo navazuje na neméně výbornou knihu Born To Run. Začínáš psát tento článek…
>>>>>

15-11-2013