Články


Jeden se stále učí


O tom, jak učitel k tabletu přišel.

"Těšte se a jásejte, dostanete tablety." Pomyslný transparent se mi míhá před očima a já se snažím pochopit smysl této věty. Co že to dostaneme? A k čemu? "No přece tablety, jsou skvělé a umí spoustu věcí." Dostávám chuť na kávu a tak se vtipně ptám, jestli mi cestu k ní tablet urychlí? "Na Internetu jsou desítky receptů, tam si můžete vybrat, jakou kávu chcete." "Rád bych turka," špitám nesměle a snažím se vymyslet, jak se k němu skrz tu placatou věc dostat. Nakonec dostávám spásnou radu: "Půjdete na školení, tak vás všechno naučí". Říkám si, proč ne?

Na kurzu se zdravím s kolegy z jiných škol. "Taky jdete na tablety?" ptá se mne učitelka ze sousední základky a oči jí hoří nadšením. "Mám ho už týden a je bezvadný." Nevím, jestli se již nejedná o podmíněný reflex, ale opět dostávám chuť na dobrou kávičku. Náhle přichází lektor a se slovy: "Zapněte si tablety, které máte před sebou," projíždí ostřížím zrakem učebnu. Nakonec se zaměřuje na mne. "Tak co pane kolego, už to běží?" Jeho otázku vnímám jako lehce provokativní. Zatím jsem totiž ve stádiu, kdy hledám spouštěcí tlačítko, což se trochu bojím prozradit. Nasazuji účastný úsměv a konečně se mi moje placka placatá rozsvítí. "Jsem v pohodě," hlásím sebevědomě a začínám se těšit.

Náš pan lektor je bezvadný. Vytahuje malou krabičku, o které říká, že to je "tývý", ale koukám, že obrazovku nemá. Prý nás všechny propojí, tak to jsem zvědav. Rozhlížím se a přemýšlím, zda to je dobrý nápad. "Nastavte si wifi na ajpí a proxy, kterou vám tady napíšu." Střílí po nás perlu za perlou a můj obdiv k jeho slovům dosahuje vrcholu.

Den plyne, postupně se učím ten nádherný tablet ovládat a také již chápu kolegyni a její ranní nadšení. Je to fakt zábavné, jenom ty instalace ze storu, či jak se tomu říká, mi úplně nejdou. Hlavně se v tom nevyznám. "Jak vidíte, tablet vám v pohodě nahradí notebook," završuje své vyprávění náš lektor. "Navíc si všechno můžete ukládat do cloudu," (okamžitě si nové slovíčko zapisuji). Přemýšlím, zda bych neměl nejdříve mít ten notebook, abych měl co nahrazovat, ale to je asi jedno. Jenom se bojím, že jsem přeskočil životně důležitou etapu ve svém životě. A taky mne napadá, jestli v tom slovu cloud nemělo být na začátku písmeno b.

Přicházím druhý den do školy a na otázku, jaký byl kurz, odpovídám, že výborný. Sice stále nevím, k čemu mi tablet ve škole bude, ale oni mi to prý žáci vysvětlí. Také si mám říct o přístup do obchodu s aplikacemi, který je pro naši školu. Čímž udivuji své okolí zase já, nic takového nikdo nemá. Aha, bude další seminář, tentokrát pro ICT metodiky, tam se všechno dozví. Kdy? To se zatím neví, takže si jdu dát kafe a dál se těšit na nový tablet. Člověk se stále učí.

01-05-2014