Inkluze - dveře otevřené
Červnový Pedagogický den ukázal, co naše předškolní vzdělávání trápí.
Letošní Pedagogický den mateřských škol, který proběhl v Krajském vzdělávacím centru na Gymnáziu v Sokolově, jsme zaměřili na problematiku inkluze a integrace. Z devíti prezentovaných zkušeností vyzařovala náročnost, která stojí na několika velmi vratkých pilířích. Kromě nedostatečných financí jde o personální obsazení.
Počet speciálních pedagogů bude muset do budoucna narůstat a motivace ke studiu by se měla opírat o nějakou vizi. Kromě toho i práce asistenta pedagoga je natolik specifická, že kromě odbornosti vyžaduje velkou dávku empatie. Z vystoupení dvou asistentek každý účastník musel pochopit, že pokud veřejná poptávka povede k posilování inkluzivních procesů, bude třeba zapracovat hlavně na lidech.
Hlavním tématem byla integrace děti s postižením, přičemž šlo o autismus a Downův syndrom. Dva velmi rozdílné faktory, které vyžadují výrazně nadstandardní přístup a péči. Dále bylo prezentováno vzdělávání cizinců v mateřské škole, kde jde sice o děti zdravé, nicméně s komplikovaným dorozumíváním se v češtině. Ze všech příspěvků bylo zřejmé, že jde o běh na velmi dlouhou trať.
Nedávno jsem měl možnost slyšet, jak fungují podobné principy v Itálii. Zde speciální školy vůbec nemají a integrace je dlouho přirozenou složkou vzdělávání. Neumím posoudit úroveň našeho a jejich školství, ale pravděpodobně ví, co dělají. Na rozdíl od poněkud chaotického a nekoncepčního přístupu u nás to vypadalo na ujasněný tah na branku.
Odhaduji, že speciální pedagogika se bude muset poměrně brzy stát součástí běžného studia všech oborů na pedagogických fakultách nezávisle na stupni vzdělávání. Integrace totiž není pouze o dětech, resp. o žácích, ale také o flexibilní vybavenosti učitelů.
>>>>>
15-06-2014