Píšu blog, píšeš blog…
V publikování je na prvním místě obsah, ale forma často ovlivňuje chuť číst.
Ani nevím, jak se stalo, že jsem před časem začal psát blog v 2. osobě. Přitom je zřejmé, že se většina textů týká mne. Proč tedy nepoužívám 1. osobu? Začalo to nějakým mikroblogem a postupně jsem si tento zlozvyk přenesl i do článků, zejména do těch o běhání. Nepřikládal jsem tomu velký význam, tím spíše, že Chytráka Tima nepovažuji za klasický blog, spíše jde o publikační web. V březnu jsem ale zkusmo rozběhl Timův notes a ten mému novému přístupu neodolal.
Ale proč? Je to vlastně velmi jednoduché. Psaní ve stylu směrem k tobě totiž přináší více možností. Nenastavuje zrcadlo, ale otvírá okno. A to funguje dovnitř i ven. Navíc také umožňuje zpětný pohled imaginárním periskopem v otočení o 180 stupňů. Je zajímavé, že podobný styl lze používat pouze v některých tématech. Například u povídáni o knihách by oslovování vypadalo dost podivně, jde o popis a vlastní názor. Ale prožitkové texty si svým obsahem přímo nabíhají. No uvidíme, v každém případě se pokusím vrátit do starých publikačních kolejí. I když to je náročnější.
Chytrák Tim funguje deset let, což znamená, že vznikl dříve než nastal boom publikačních systémů v české lokalizaci. A dost často se sám sebe ptám, jestli v době sociálních sítí má ještě podobný web smysl? Zatím mám pocit, že ano.
13-07-2014