Běh na Slatinnou stráň
Krkonošský vrchol, na který se dlouho a hezky vzpomíná.
Od pondělí pokukuji po sjezdovce na protějším svahu. Její délka a sklon jsou opravdu lákavé, ale každodenní výšlapy s večerními návraty moc příležitostí nadávají. Nakonec se ale podařilo, že jsem k večeru obul běžecké boty, vzal láhev s vodou a vyběhl.
Počasí slunečné, cíl neznámý, terén na sjezdovce od poloviny zarostlý trávou po kolena. Chtěl jsem být nahoře do dvaceti minut, stihl jsem to o dvě minuty dříve. Poté, co se v dálce naproti objevil vrchol Sněžky a horní konec sjezdovky stále nebyl v dohledu, začínal jsem mít pocit nekonečna. Běh do kopců mám ale nejraději, a tak jsem si užíval i chvílemi marné pokusy o synchronizaci kroků a dýchání.
Jsem nahoře a pokračuji po vyšlapané cestě stále výš do lesa. Za chvíli jsem u rozcestníku na místě zvaném Slatinná stráň, což je vrchol kopce. Potkávám cyklistu, který přisupěl z opačné strany a souzněně se zdravíme. Máme toho oba dost a zdaleka nejsme na konci. Mně naštěstí zbývá vrcholový okruh po okolních boudách a čtyřkilometrový seběh zpátky do Pece po jiné cestě. (Pro zajímavost: stoupání bylo v převýšení necelých 400 metrů na trase okolo 2,5 km.)
03-08-2014