Na deštivé panelce
Beton je věčný a stejný v každém počasí.
Můžeš si naplánovat běh do míst, která tě nabíjejí, a potom stačí noční déšť a je všechno jinak. Obzvlášť, pokud nepřetržitě prší i přes den. Nezvyklých prosincových šest stupňů nad nulou je naštěstí dobrá kompenzace odporného mokra všude kolem tebe. Takže dnes ano!
Výběr trasy se výrazně zúžil na dvě, běh po městě nebo panelku. Vybíráš druhou možnost, což je zároveň hezká vzpomínka na běhy před více než čtvrtstoletím, kdy cyklostezka nebyla a horská kola téměř nikdo neznal. Je to zajímavé, kdykoli na ty panely vysoko nad Loktem vyběhneš, promítáš si mnoho vcelku všedních běhů, které mají v sobě zvláštní nostalgii. Včetně staré fotografie, kterou považuješ dodnes za jednu z nejosobitějších vzpomínek na trasu, již čas příliš nepoznamenal.
Nejedná se o nijak hezké prostředí. Podél jedné strany se line železniční koridor, po druhé za úzkým lesem rychlostní silnice. Ani to nebrání několika srnkám, které dávno ztratily respekt z blízkého provozu, v přeběhnutí cesty pár metrů před tebou. Takový les neles. Betonový povrch bolí, všude plno louží, sílící déšť, ale zároveň výzva, které podléháš. Oblíbená stoupání si užíváš a jako vždy se těšíš na tempo, které do těchto úseků dáváš. Je to hra, víš, že nahoře padneš, ale jdeš do toho! Dnes, stejně jako minule a pravděpodobně i příště. Taková je panelka.
>>>>>
14-12-2014