Kde končí reálný svět a začíná ILUZE?
Další z románů Jefferyho Deavera je výborný.
Mrtvá oběť uprostřed sálu, všechny únikové cesty uzavřené a pachatel zmizel. Prokazatelně nikde v budově není, žádnými dveřmi nevyšel. Tak to je opravdová Iluze. Když se kouzelník, iluzionista a mág stane vrahem, je z toho pro Lincolna Rhyma a Amélii Sachsovou další téměř neřešitelný případ. Dokonce i Rhyme se svojí deduktivní schopností ztrácí v případu orientaci tak dalece, že tváří v tvář hledanému Kejklíři málem uhoří. Vrah se chová nepředvídatelně, nikdo není schopen předpokládat, co provede dále. Naopak, on s naprostým klidem řeší každou situaci minimalizací rizika dopadení, perfektně odhaduje další policejní kroky a dobře se baví.
Zvláštní je jeho motiv. Přestože se Rhymovi podaří odhalit Kejklířovu totožnost, jiné se vymyká předpokladům. O co mu vlastně jde? Má politický důvod, je sadista, mstitel nebo nájemný zabiják? Když na scénu vstupují osoby, které zdánlivě s příběhem nesouvisí a všechno se začíná ještě více zamotávat, objevuje se řešení, které opravdu nikdo nepředpokládal.
A to je na Deaverových knihách to nejlepší. Že všechno je nakonec jinak. Román Iluze bych zařadil k jeho nejlepším příběhům. Je plný napětí, zajímavých zvratů a má tradiční spád. Ukazuje, že mezi představou a skutečností nemusí být ostrá hranice, ale naopak, provázanost přílivů a odlivů, barevnosti děje a pravděpodobnosti reálna je stále velmi otevřená.
17-05-2006