Pokoj smrti
Nic není takové, jak se zpočátku mohlo zdát.
Podivná hra, která se rozpoutala na Bahamách, hned od začátku vytváří zajímavé výchozí body celého příběhu. Role první oběti je dost nejasná, v jednu chvíli máte pocit, že jde o teroristu, po chvíli zase že o nešťastnou událost. Objevují se další situace, které zdánlivě s úvodní vraždou nesouvisí. Důkazní stopy, které oba hlavní představitelé tak zbožňují, se nabízejí hned od prvních stránek a tvoří tak zajímavou hádanku. Propletenec několika možných pachatelů a jejich úloh v celém případu je hodně matoucí, typické Deaverovské pojetí.
Do řešení se tedy pouští osvědčená dvojice Lincoln Rhyme a Amelie Sachsová. Je to již jejich desátá kauza a ve způsobu šetření nepřináší nic převratného. Mnohem zajímavější je tentokrát autorovo podání politických vlivů ve spojení s rolí najatého zabijáka, která je až do konce hodně otevřená. Asi nejlepší část celé knihy je jeho snaha o zabití státní zástupkyně, kde je nit přetržena pro čtenáře v nejvhodnějším možném okamžiku. A závěr tradičně vyústí do zdánlivě vedlejší koleje, která dává příběhu nový rozměr. Opět tradiční Deaver.
Určitě nejde o nejnapínavější autorův román, který by zvedal ze židlí, obsahově je ale velmi kvalitní.Tah na branku má, pointu odpovídající době také, a nese si v sobě forsythovský nadhled. Z hlediska tradičních postav zde není žádný vývoj, což je samozřejmě můj subjektivní pohled, neboť autorovy knihy znám. Přesto se čte dobře a zaujatě, občasný návštěvník světa Jefferyho Deavera bude nadšen.
10-03-2015