Říjnový seznam
"Dobré je to, co prospívá mým zájmům. To bude vaší hlavní silou."
Začítáte se do románu, jehož zápletka dostává náboj hned v úvodní kapitole. Je to trochu jako naskočení do rozjetého vlaku, který v kopci zpomalil. Tušíte, že se už něco stalo, ale nevíte co. Obracíte list a na dalším čtete "... o 40 minut dříve". Jasně, události v pokoji něco předcházelo. Ano, je to tak, jenže jde teprve o začátek. Další a další kapitoly jsou po několika minutách či hodinách proti času děje a vy pomalu přicházíte na kloub nikoli výsledku, ale příčině. K té se ovšem musíte nejdříve dočíst.
Buď se Deaver trochu zbláznil, nebo se rozhodl otestovat moji schopnost sledování příběhu od konce k počátku, říkám si. Představte si detektivní román sestaven tak, že kapitoly jdou postupně od poslední k úvodní. Nakonec jsem si na to asi ve třetině knihy zvykl, ale jedna otázka mé čtení provází celou dobu. Jak to tedy vlastně dopadne? Ta vstupní kapitola totiž není poslední z hlediska děje, spíše druhá nebo třetí od konce. Alespoň mně tak připadá.
Napadá mne, že si brzy přečtu knihu znovu, začnu ale od konce, přesněji od strany 327. Z toho mne vyvádí kapitola č. 4, 13.30, pátek o 3 hodiny a 30 minut dříve. Nečekaný zlom v roli hlavních postav mi to nedovolí. Přišel bych o příběh.
16-09-2015