Tisícovka v roce 2015
Číslo, které mne asi nikdy neomrzí.
Když jsem v loňském roce naběhal 1000 km, mé pocity byly parádní. V pracovním tempu posledních let jsem ani nedoufal, že bych této magické mety dosáhl, ale stalo se. Do letošního roku jsem šel s představou, že běhání nechám volný průběh a uvidím, jak to bude v prosinci vypadat.
Přichází konec listopadu a ejhle! Další tisícovka je za mnou a na rozdíl od loňska ji vnímám jako pořádně prožitou. Jednak jsem prokombinoval několik nových tras v našem okolí, nafotil řadu fotek z okolních kopců, a taky začal potkávat stále více běžců a běžkyň na cestách, kde to rozhodně nebývalo pravidlem. Zejména ve směru od Sokolova je frekvence zdravení vyšší.
Začíná to vypadat, že z našeho podnebného pásu se postupně vytrácí jaro a podzim, kdežto léto volně přechází do mírné zimy. Pro běh je to skvělé, obzvlášť, když moc neprší. V červenci a srpnu jsem díky vysokým teplotám běhal docela často hlavně kratší trasy do 10 kilometrů, navíc jsem se naučil vybíhat brzy ráno. Zajímavý start do nového dne jde bohužel praktikovat jen o prázdninách, ale rozumím kolegovi, který každé pracovní ráno jezdí do školy na kole přes 25 km. Kromě nastartování jde o zajímavou úsporu času, neboť si potrénuje i při jízdě domů.
Zpátky k běhání. Trasa, kterou jsem pošimral zdolanou tisícovku, patří k těm nejčastěji navštěvovaným a symbolicky mi tak ukončuje letošní etapu (cyklostezka). Vloni jsem potřeboval 10 měsíců a 111 běhů. Letos o jeden měsíc více a jeden výběh méně. Lehký pocit spokojenosti je trochu rizikový, neboť mám chuť zaslouženě odpočívat. To naštěstí dlouho nevydržím, a tak opět nazouvám své oblíbené mizuny, zapínám GPS a běžím.
08-12-2015