Beatles v iPodu
Některá hudba se jednou omrzí, ale jiná zase bavit nepřestává.
V posledním roce jsem si koupil několik alb na iTunes. Prakticky u všech jsem využil příležitostných slev a tak mám k poslechu dva starší živé koncerty (Queen, Rainbow), pohodovku High Hopes od Bruce Springsteena, vypalovačky Deep Purple v podání Whitesnake, hodně staré Pearl Jam (Vs.), legendární černé album Metallica nebo Lazarus, poslední pozdrav Davida Bowieho.
Zcela nečekaně se ve slevách objevila alba Beatles, dokonce všechna. Cena necelých 7 € za řadové desky je hodně přijatelná, tím spíše, že původně stály skoro 13 €. Beatles na CD vlastně doma žádné nemáme, ale knihovnu nám ozvláštňují některá jejich elpíčka.
Nakonec jsem zakoupil Red album, které mapuje tvorbu Beatles až do roku 1966 a patří ke klenotům vydaným po jejich rozpadu v první polovině 70. let. Výborně se hodí na běhání, protože jde o písničky, nad kterými se nemusí moc přemýšlet. A dále legendární Abbey Road, které považuji za jejich nejlepší dílo. Má pro mne větší sílu, než charismatické Sgt. Pepper´s Lonely Hearts Club Band, i když i to mám samozřejmě rád. Ale blížící se rozpad kapely dal následným deskám takový náboj, že jsem neodolal ani jejich poslednímu albu Let it be.
U řadových alb je vždy na konci jedno video s ukázkami z natáčení nebo nějakého vystoupení. A právě u těch posledních je z atmosféry cítit rozpolcenost a agónie, do které se kapela postupně dostala. To jsou právě ty emoce, které již tak skvělým písním dodaly zvláštní auru. Ostatně nakročeno má i možná méně doceněné White album nebo přelomová deska Revolver. Co skladba, to perla, občas pěkná divočina. The Fool On the Hill.
27-11-2016