Ztracená
Povídka z nenapsané knihy.
Běží lesem a najednou mu mizí cesta. No cesta, ona je to vlastně lesní pěšina, navíc ve svahu. Takové trasy má nejraději, nikoho nepotkává a může si v poklidu filozofovat. Jenže když se mu ztratí před očima jediná cestička, která ve fraktálovém stylu kopíruje vrstevnici a terén, mezidimenziální přemýšlení dostává reálnou podobu prostého bloudění. Má běžet dál?
Náhodný výběr skladeb mu do hledání v místech, kde běží poprvé, nabízí Child In Time. Nikoli v podání Deep Purple, ale Blackmore’s Night. Je to jako časový návrat do období středověkých jarmarků a zpěvných kejklířů. Neví, jestli se tehdy běhávalo, ale je si téměř jist, že bloudění bylo na denním pořádku.
23-06-2018