Tajná řeč stromů
"Před přírodou experimenty nikdo neutají."
Pracovat se dřevem znamená přemýšlet o něm. Možná to zní zvláštně, ale rozumět stromům je jako vyprávět příběhy z říše fantasy (vybavujete se enty?). Kdy se vám naposledy stalo, že jste během procházky lesem řešili, jaké stromy kolem sebe vnímáte? Víte, co je měsíční dřevo? Že blbnutí kolem kůrovce je vlastně neschopnost rozeznat zdravý a nemocný les?
Dotýkají-li se stromy rostoucí vedle sebe v podzemí svými kořeny, tak mezi sebou komunikují, vyměňují si informace. Nějak podobně si představuji počítačovou síť peer to peer z doby před dvaceti lety. Lesní internet je vlastně geniální způsob, jak si pomáhat nebo se bránit. Kořenová komunikace mi připadá fakt hodně inspirativní, zároveň logická. Stejně jako symbióza smíšených lesů.
Každý životní proces je silnější a zdravější, pokud nepulsuje monotónně, ale v podobě vlnění. Kolikrát jste si řekli, že jednou to jde nahoru a podruhé dolů? Že váš život je jako periodická křivka? Zdravý růst stromů připomíná neustále se opakující reakce na přírodní změny, jen je musíte chtít vidět. Je to jako když běžíte z kopce a víte, že za chvíli se směr obrátí. Podvědomě šetříte síly, abyste vydrželi.
Růst stromů a vůbec veškerých rostlin je jeden z největších zázraků naší planety. Způsob, jakým zneužíváme lesy kvůli byznysu, je hodně nepochopitelný. On se i tak dokáže obnovovat a sám sebe zachraňovat nad rámec našeho chápání. Příroda kolem nás stále více podléhá komerci, ale les se nakonec vždy nějak vzpamatuje.
Kniha, kterou jsem si toto léto opravdu potřeboval přečíst.
11-08-2019