Výuka na dálku v převrácené třídě
Online vzdělávání výrazně přenáší odpovědnost na žáky.
Mám možná subjektivní pocit, že počáteční euforie z online vzdělávání se lehce vytratila a hlavně si to tzv. sedlo. Jinými slovy, hodně učitelů si našlo pro ně nejvhodnější způsob výuky. Klidně tomu říkejme, že se kantoři profesionalizovali. Velké množství úkolů, které proudily z učitelských počítačů do domácností, bylo umravňováno snad nejvíce ministerstvem školství, které se v tomto směru chová docela rozumně.
Jak jsem už psal, zvolil jsem formu co nejjednodušší převrácené třídy, Classroom jako výchozí platformu pro materiály a úkoly, Meet pro synchronní komunikaci a vlastní videa s výkladem. Bakaláři jako jediný oficiální informační kanál (obousměrný) a to je vše. Nechci žádné online testy, maximálně jako autotesty pro vlastní ověřování, pokud by to bylo nutné (zatím nebylo).
Pro koncept převrácené třídy potřebuji zdroj, který mne v první fázi nahradí. Nejideálnější je video, které natočím a vložím do výkladové části v kurzu k jiným textovým materiálům. Aby bylo jasno - žáci dostali úkol. K jeho řešení vyžadují podklady, které mají k dispozici. A nakonec jsem ve hře já, pokud mne budou potřebovat. Čím méně vyžadují online konzultaci, tím lépe jsem jim připravil zázemí pro řešení. (Sebekriticky uznávám, že konzultace chtějí.)
Zastavím se u videa. Technicky mne netrápí, na YouTube mám svůj outdoorový kanál. Stříhám v iPadu a protože nejsem žádný filmař, jde mi hlavně o obsah. Ale když jsem začal tvořit první výukové, které není veřejné pro web, trochu jsem znejistěl. To už není o anonymních sledovatelích, ale o konkrétních cílových skupinách, které mne znají včetně různých prupovídek a okamžitých komentářů.
Jako matikář občas udělám při výkladovém řešení chybu, někdy i úmyslně. Ale ve videu to vypadá trochu jinak. Zejména z počátku jsem začínal několikrát, nezdál se mi ani můj úvodní prolog. Jenže doba pokročila a mně to přestalo vadit. V klidu si připravím všechno, co se ve videu objeví a jdu na to. Co mi dříve trvalo dvě hodiny, stíhám za polovinu doby. Když se spletu, přímo v natáčení smažu, okomentuji sám sebe jako "není každý den posvícení" a jedu dál. K dnešnímu dni jsem vytvořil za uplynulé dva měsíce přes 40 výkladových videí.
Důležitá je zpětná vazba. Vyšla přesně tak, jak jsem očekával. Meeting probíhá vždy až po několika dnech od zadání jako dobrovolný, takže studenti se neptají ve stylu "já tomu nerozumím", ale "není mi jasné, jak jste udělal …". Bavíme se o konkrétních problémech. Pro mne i pro žáky je lepší, když výuka na dálku probíhá co nejvíc asynchronně. Jednak odpadá vzájemná časová závislost, jednak se výrazně eliminuje různost podmínek včetně konektivity.
BTW: Abych nezapomněl, učím na gymplu. Je logické, že určitou míru samostatnosti od žáků očekávám. Tento text není návod, ale zkušenost jednoho kantora.
16-05-2020