Výuka na dálku a hodnocení
Co vlastně hodnotit při distanční výuce? A jak?
Jarní výuka na dálku přinesla jednu velkou zkušenost. Vůbec nejde o technické vybavení žáků nebo učitelů, nakonec i konektivita je nějak řešitelná, byť by to bylo s přispěním státu. Když může dávat diskutabilní a marketingově vděčné slevy na jízdném, nic mu nebrání v zajištění internetového připojení. My učitelé jsme ukázali, že si poradit s online výukou umíme, v nás problém není.
Článek jsem psal začátkem léta. Nakonec jsem jej nezveřejnil, protože mi s příchodem prázdnin přišel zbytečný. Jenže uplynulé čtyři týdny školy si o něj řekly.
Možná je můj názor polemický, ale já považuji za nedořešené riziko hodnocení žáků. Jedna z možností na jaře byla v přihlédnutí k vysvědčení za 1. pololetí. Je to ale špatně. Jestliže žáka hodnotím pololetně, mohu výsledek za uplynulé období využít maximálně jako vstupní informaci pro formativní hodnocení, nikoli jako součást dalšího výstupu.
Ve skutečnosti vůbec nezáleží na tom, jestli je sumativní, formativní nebo jakékoli jiné. Každý přístup má svá pro i proti. Problém je v objektivitě. I když je pohled kantora vždy do nějaké míry subjektivní, minimálně na úrovni vzdělávané skupiny (nejčastěji třídy) jej za objektivní považovat lze. Ale u dlouhodobějšího studia na dálku?
Moc východisek není. Když pominu možnost úplného zrušení hodnocení, co nám zbyde? Například hodnotit pouze symbolicky splnil/nesplnil bez mnohdy nezjistitelného zkoumání, zda žák pracoval podle pravidel. Jeden objektivní tlak zde je v podobě termínů. Jejich (ne)dodržování totiž ukazuje, jak se žák vyvíjí v osobní odpovědnosti za své vzdělání.
Druhá možnost je v testech, které by žák konal např. na konci čtvrtletí přímo ve škole. Když to šlo u maturit a přijímaček, proč ne i v jiných situacích? Ve skupinkách a různých dnech a zcela podle organizace školy. Jenže testování vyvolává jistou nechuť některých vzdělávacích skupin, a to přes skutečnost, že jimi lze ověřovat i dovednosti, nikoli pouze znalosti. Jenom se to musí umět. Navíc by šlo o testy uzavřené i otevřené.
Obě možnosti lze kombinovat. Výsledky z testů brát jako tvrdé metriky a průběžnou práci žáků jako měkké metriky. Forma konečného výstupu by neměla nikdy určovat vzdělávací strategii, ale pokud bude hrát hodnocení roli, kterou má nyní, nemůžeme ho opomíjet. I když nás při výuce spíše obtěžuje než baví.
28-09-2020