Konec výuky na dálku?
Je to trochu blázinec.
Před několika dny mi říkal kamarád, jak má pocit, že chození dětí do školy nemá systém. Jeden týden jdou, druhý ne, když si zvyknou na jeden styl učení, po několika dnech je jiný, aby se v dalším týdnu zase změnil. Naštěstí mu moje odpověď, že si musí vybrat mezi chozením do školy a tím, že děti budou něco umět, přišla docela vtipná.
Já vlastně své žáky uvidím fyzicky ve třídě pouhý jeden týden před vánočními prázdninami. A taky si říkám, že to v současné situaci moc efektivní není. Je to spíše hra na na efekt, i když se na ně docela těším. Půjde vlastně o jediný týden bez video výuky, jinak se snažím ustálenou formu držet. Nikoliv z pohodlnosti, natáčení zabírá dost času, ale aby žáci měli co nejvíc jasno a mohli studovat asynchronně.
Je zřejmé, že nejbližší týdny budou o nich a jejich přístupu a charakteru. A taky o rodičích. Nikdy jsem nechtěl, aby se s dětmi učili, to je moje práce. Ale musí spolu o škole a výuce mluvit. Je to přirozený způsob kontroly a k tomu stačí několik minut denně.
Čekají nás exponenciální funkce a právě ty jsem chtěl už učit ve škole. Což se nepovedlo, ale nevadí. Úvodní hodina bude stejně hlavně o příkladech ze života, počínaje Covidem a pokračujíc přes černobylskou tragédii až k Moorovu zákonu. A další týdny snad již proběhnou v poklidném logaritmickém růstu.
07-12-2020