Výuka na dálku a hodnocení (2)
Uplynula polovina roku a řešíme stejný problém.
Je konec 1. pololetí a škola stále/opět zavřená. Uzavírám klasifikaci a zároveň přicházejí návody, jak si s ní poradit. Včetně několika vzorových materiálů se slovním hodnocením. Jsou k něčemu? Pokud někdo už alternativní hodnocení používá, má svůj styl a nepotřebuje další vzory. A když ne? Možná to zní konzervativně, ale psát slovní hodnocení se musí kantor naučit, aby mělo obsah a systém. To není běh na krátkou trať.
Především ale hodnocení není středobodem vzdělání. Jestli používáme formativní či sumativní, zda jdeme do tvrdých metrik - známek, nebo volíme auditivní přístup v podobě slovního hodnocení, to opravdu není nejdůležitější. Spíše jde o konzistentní přístup, aby to nebylo každou chvíli jinak.
Bipolární modely mám rád a používám je. Prezentovaný obrázek může každému učiteli odpovědět na otázku vlastní typologie v oblasti hodnocení. Stačí se umístit do odpovídajícího kvadrantu. Důležité je, že žádné zařazení není lepší nebo horší, protože záleží na dalších aspektech. Model je zjednodušený, ale zároveň snadno uchopitelný.
Hodnocení v distanční výuce je náročné. Jakákoliv snaha o objektivitu naráží na skutečnost, že do domácího prostředí žáků nevidím a vlastně ani nechci vidět. A tak se musím vypořádat s "omlouvám se, ale nezvonil mi budík" nebo "bylo mi špatně, proto úkol posílám až dnes". Pokud chci hodnotit procesně, tak vlastně ani nevím koho.
Dlouhodobost distanční výuky má velký dopad a já to studentům opakuji téměř každou synchronní chvíli. Že tato doba není jen o hrozbě neznalostí či nevědomostí, ale že mají jedinečnou příležitost naučit se učit sami, protože je v životě stejně nic jiného nečeká. Je to náročné na sebekázeň, time management i důslednost. Ale zároveň dobrý trénink a nové dovednosti.
24-01-2021