Škola není jen barák
Povídka z nenapsané knihy.
Rozdíly mezi žáky se s každým distančním dnem zvyšují. Učí dost dlouho na to, aby poznal, že zejména ti, kteří jsou zvyklí chodit na konzultace a před písemkami si pro jistotu střihnou dobrovolnou seminárku pro vlastní zpětnou vazbu, se nyní nedokážou držet studijního plánu bez přispění nějakého supervizora. Běžně jím může být rodič nebo učitel, to je vcelku jedno, ale měl by existovat.
Je to daň dnešní doby, že se při výuce na dálku tato role přesouvá více na domácí prostředí. Ale supervize není učení ani doučování, vyžaduje nadhled a vytváří pohodu. On určitě nepotřebuje, aby se s jeho žáky doma rodiče učili. Bude spokojen, když se jen svého dítěte každý den zeptají: "Co bylo dnes ve škole? Co budete mít zítra?" A nad odpovědí se zamyslí. Je totiž důležité si uvědomit, že zavření školních budov není to samé jako zavření škol. Učí se stále.
21-02-2021