Zeměpis
Povídka z nenapsané knihy.
Zeměpis ho vždycky bavil. Už v dětském věku postupně poznával slušnou část tehdejší NDR, protože s mámou jezdili "průvodcovat" podnikové zájezdy. (Díky ní musel chodit soukromě na němčinu už někdy od 2. třídy.) Zeměpis byl předmět, který mu vlastně nikdy nekomplikoval život. Hodiny na základce má spojené jen s jednou aktivitou, se spolužákem vzájemně hádali různé objekty v atlasu. Vydrželo jim to celý druhý stupeň a vlastně si nepamatuje, že by se někdy musel doma něco naučit.
Na gymplu měl profesora Šimonovského (Karlovaráci ví), který ohromoval nepochopitelnými znalostmi o celém světě. Nikdy nenosil přípravy nebo učebnice, postavil se před tabuli a vyprávěl. Frontálně a zajímavě. Také toho po studentech hodně chtěl a dokázal ho vyhecovat ve druháku k jedničce na vysvědčení. (A pravidelně jej přemlouval, ať se nechá ostříhat, jednou mu na lavici dokonce položil pětikorunu.)
Nakonec vystudoval matematiku a na svou školní geografickou minulost si vzpomene vždy, když v semináři učí sférické souřadnice.
22-02-2022