Vzpoura proti globalizaci
Kniha, která vede ke kritickému myšlení.
Kdybych učil společenské vědy nebo dějepis, určitě bych studentům doporučil, aby si ji přečetli (což stejně dělám). Třeba v nich probudí motivaci pro další studium. U mne by to určitě platilo, jednak čtu rád a docela hodně, jednak přesně takové knihy mne přesvědčují, abych četl další jim podobné. I když ono vlastně o historii asi nejde, kniha je o státech, lidech a jejich osudu z nedávných let. Pořád to je současnost, resp. přesah do ní.
Jen několik postřehů.
Kapitola o Francii je o roku 2010. Tehdejší volby a dopad na současnost je hodně k zamyšlení, zejména když u nás zrovna probíhají ty prezidentské. Nebo situace v bývalém východním Německu, při čtení nechcete věřit, že jde o popis doby před osmi lety. Víte, že v Japonsku, když jdou ven, nechávají zvířecím mazlíčkům puštěnou televizi? V jejich vlastním pokoji? Nebo že podle samurajské morálky si člověk nesmí stěžovat?
Paradox doby. Elektrické ohradníky na Šrí Lance brání slonům vstupovat na území lidí, protože je chrání před hladovými zvířaty, především pole kvůli obživě. V Jihoafrické republice je tomu naopak. Zvířata jsou držena uvnitř a lidé venku. Vznikají tak soukromé oblasti, které mají za cíl v podobě safari co nejvíce rozvíjet byznys pro cizince.
Globalizace má mnoho tváří. Společnost pozvedá, ale zároveň vytváří prostředí pro své odpůrce. Na jedné straně umožňuje řešit situace komplexně a promyšleně, na druhé straně díky tomu ztrácíme čas, řešení trvají dlouho. Pravda se šíří komplikovaně, lež naopak velmi rychle. Již zmíněné prezidentské volby vyvolávají otázku, jak se asi žije v ekosystému lží? Marketingové hrátky s emocemi jsou dnes přijímány srovnatelně s racionální debatou a politici na ně často sází.
Autor Nadav Ejal je izraelský novinář, který se otázkami globalizace zabývá neobvykle podrobně a především konkrétně. Dává do souvislosti milníky nedávné historie a na konkrétních případech ukazuje, jak snadno a rychle lze podlehnout povrchním názorům a populismu.
22-01-2023