Prales
Povídka z nenapsané knihy.
Žije ve městě, které je bohaté na lesy. A taky se o ně docela stará. Někde těží dřevo, jinde tvoří turistickou atrakci, nebo dělá to nejlepší - pouze udržuje cesty. V každém případě jde o krásná místa k procházkám, ke sportu a k houbaření. Všude se jde do kopců, což je vlastně taky hezké. A pak je jedno místo, které se vymyká jakékoli podobné péči.
Nad chatovou osadou Žlutá řeka je část lesa, která vypadá jinak. Bez jakékoli snahy o údržbu si tady příroda žije svým vlastním životem. Popadané stromy, staré shnilé kmeny, závěje listí a pouze jedna jakž takž přístupová cesta. Dostat se sem s těžkou technikou je prakticky nemožné.
Má ten kus lesa moc rád. Nachozené i naběhané kilometry se v nostalgických vzpomínkách připomenou pokaždé, když sem vyrazí. Potkat tu může jen místní, kdo by se tu taky chtěl škrábat do kopce, že? Doufá, že ten přírodní ráz s nádechem divočiny bude dál stejně zanedbaný a opomíjený. Protože je krásný.
19-02-2023