Validita přístupnosti webu (4)
Další nástroje pro zkvalitnění webových stránek.
Internetové stránky mají své technické zpracování, které je možné ověřit pomocí validátorů XHTML a CSS. Jde o kritéria, která ale nic neříkají o designu. I weby, které nejsou obsahově ani vzhledově přitažlivé, mohou vykazovat bezchybný kód. Naopak, design intenetových stránek v sobě nese velikou odpovědnost, a to zejména díky téměř neomezeným možnostem z hlediska použití barev, rozmístění prvků, volby obrázků, apod.
Omezujícím prvkem pro vzhled webu je jeho použitelnost. Jakmile se totiž začneme zabývat i tím, kdo stránky vlastně čte, koho bychom rádi za návštěvníka webu považovali, vytváříme určité mantinely, ve kterých se musíme pohybovat.
Většina webů princip použitelnosti nerespektuje cíleně, ale spíše přirozeným vnímáním celkového designu. I to je samozřejmě dobře, nicméně to nic nemění na skutečnosti, že systémový přístup řeší koncepci vzhledu ve všech souvislostech, např. zda použít obrázkou či textovou navigaci, do jakých oken se otevírají relativní či absolutní odkazy, jestli to není na každé stránce jinak, apod.
Základním kritériem je především konstrast barev, kdy text musí být na použitém pozadí dobře čitelný. Poměrně často se používá tzv. tónový kontrast (např. tmavě modrá - #000055 a světle modrá - #00ffff). Je třeba si zjistit, jak se barva textu změní pro člověka, který má nějakou oční vadu. Jakmile mu totiž písmo splývá s pozadím, je to velmi nepříjemná překážka. Další podmínkou je velikost textu, která musí být dostatečná i pro ty, kdo si neumí písmo zvětšit pomocí nabídky v prohlížeči. Takových omezení je více, například alternativní text k obrázkům nebo srozumitelná a intuitivní navigace s logickým uspořádáním.
Na rozdíl od jiných nástrojů může být hodnocení přístupnosti poměrně subjektivní. I pro něj naštěstí existují webové nástroje, jejich použití je ale trochu složitější. Když jsem se konečně dopracoval k tomu, abych pomocí těchto validátorů prověřil Chytráka Tima, byl jsem na výsledky velmi zvědav. Použil jsem dva nástroje, a to Cynthia SaysTM a WebXact. Oba systémy zjišťují v podstatě to samé, ale jinou technikou. Proto je zajímavé i výsledné porovnání. Chytrák Tim prošel úspěšně tzv. Prioritou 1, která respektuje volnější pravidla. Jediným doporučením byla tzv. Warnings, která ale upozorňují na prvky, o kterých vím a nepotřebuji je více omezovat. Na přístupnost nemají žádný vliv, web vypadá stejně ve všech běžně používaných prohlížečích. Veškeré skriptování je na straně serveru, ani zde nedochází k nečekaným zjištěním.
Oba výpisy jsou velmi podrobné, Cynthia SaysTM je především textová a podle mne dostačující pro většinu kritérií, WebXact umožňuje detailnější studium. Nevýhodou může být angličtina, ale na oba nástroje je možné najít i odkazy na českých webech s doplňujícím překladem a popisem funkcí.
Je pochopitelné, že všechny tyto aplikace nemohou ovlivnit obsah webu. Jsou ale vydatným pomocníkem pro většinu autorů stránek, proto se vyplatí o nich vědět.
24-04-2007