Stoupání
Povídka z nenapsané knihy.
Využívá volna a vybíhá ráno do kopců. Počasí mu nahrává, je příjemné teplo a téměř žádný vítr. Pozvolna přestává vnímat běh a noří se do myšlenek ovlivněných nedávnými školními dny. V hlavě se mu odehrávají poslední hodiny s maturanty, kteří ladí formu na ústní zkoušky, skvělý kurz, který nedávno absolvoval, i podivná nálada, pramenící z paradoxu doby. Stíny na duši ve sluchátkách se pomalu mění v kinetickou energii ženoucí jej stále výš.
Běží místy, která vnímá jako očistnou zónu plnou překvapení. Táhlý kopec jej jednou vyprovokuje k bláznivému tempu atakujícímu jeho osobní rekord, podruhé zase jasně naznačí, že si má hlídat své limity. Dneska jde o pohodové stoupání, které jej neunavuje, ale naopak nabíjí. A nahoře? Pohled na lesy napříč říčním údolím naznačuje, kam poběží příště. Protože výzvám se jde naproti.
12-05-2024