Ranní jízda autobusem
Povídka z nenapsané knihy.
Nejmenší kraj si zaslouží nejmenší autobusy. Přesně to ho napadá, když ráno čeká na zastávce. Je jedním z pěti budoucích cestujících, minimálně v to doufá. Přijíždí totiž malý autobus, ve kterém je obsazeno všech dvacet míst k sezení a několik lidí stojí v úzké uličce. Cpe se dovnitř a daří se mu urvat jedno místo k stání na konci vozu u zadních dveří.
Má vlastně štěstí, na dalších zastávkách nedovoluje řidička lidem nastoupit, protože je plno. A tak nahrané hlášení automaticky předčítající následující zastávku působí spíše komicky.
Problém je právě v těch dveřích. Jsou porouchané a vystupuje se jen předními. Autobusy jsou nové, brázdí celý kraj a vlastně nevíte, jestli se vejdete. Každá jízda je malé dobrodružství a když se na další zastávce musí vyhrnout řada lidí ven, aby jiní včetně něj mohli vystoupit, hra se posouvá do další úrovně.
16-06-2024