Články
Postřehy online
První zkušenost s plošně realizovaným administrativním systémem Katedra.
Tak jsem do toho konečně spadnul. Sice to chvíli trvalo, ale čekání se rozhodně vyplatilo. Nejdříve jsem se rozhlédl po obrazovce pěkně do všech stran. Jde přece o tak důležitou věc, že mi nesmí uniknout ani písmenko nebo číslice. Asi jsem to neměl dělat. Lehký zmatek ve mně totiž vyvolala informace o počtu přihlášených tohoto dne. Číslo 3654 bylo působivé, až téměř motivační (když tolik jiných, proč ne i já?). Další krok mne ale odrovnal, po uložení operace se toto číslo změnilo na 1624. Začal jsem silně tápat v aritmetické posloupnosti, že by mi něco uniklo? Má představa, že po přičtení čísla 1 k jakémukoli přirozenému číslu se musí právě o tuto jedničku zvýšit, se začala kývat v základech. Stejná zkušenost byla i v momentě, kdy jsem se přihlásil asi hodinu po posledním přihlášeném. Počet za uplynulý čas se překvapivě snížil, přestože znění informace nabízí jinou logiku v uvažování.
Co se děje uvnitř?
Zápis známek je formou rozbalovacího seznamu, tradičním hodnocením 1 - 5 má pravděpodobně za cíl urychlit práci. Podle mne ale spíše zdržuje, jedno kliknutí na seznam, další na hodnotu, poté na uzavření formuláře a konečně pro uložení do databáze. Cesta k hodnocení vede přes rozvrh nebo pravé tlačítko myši. To v sobě totiž skrývá další navigaci jako alternativu k levému menu.
Předem prohraný boj neustále svádím s rozbalovacími seznamy. Nechápu, proč každé rozbalení nabídky požaduje ukládání výběru a není možné to provést až po celkovém nastavení. A tak si klikám a čekám. Nakonec zvoní, a tak tě, milá Katedro, opět opouštím minimálně do další přestávky plné nových pokusů.
Zajímavý kousek nabízí také náhled známek. Zcela nečekaně jsem zjistil, že není problém nahlédnout do hodnocení všech studentů, dokonce i těch, které jsem nikdy neučil. A tak mám dokonalý přehled o tom, jak si všichni vedou, jak ostatní učitelé stíhají či nestíhají krmit hladové formuláře, což mi umožňuje regulovat vlastní tempo, abych nebyl příliš napřed nebo pozadu. Není to nádherné?
Další přínosný počin je v oblasti rozvrhů. Při nájezdu myší na mne vykoukla řada důležitých informací, jako například, že podle mého rozvrhu učím skutečně já.
Promyšleným tahem je zachování klasických třídních knih, které nepoznaly žádný upgrade, a tak mohu být, díky papírovému zálohování, úplně klidný. Je pravda, že tento způsob, kdy se záloha netiskne, ale píše ručně a předem, není příliš běžný, ale možná se jedná o novou strategii, která mi zatím uniká.
Rychlost je také prima. Ve večerních hodinách při připojení v Mb/s je odezva neuvěřitelně dlouhá, alespoň mám čas si v klidu rozmyslet, jestli pokračovat, nebo poslat celou Katedru do háje. Nakonec rozhoduje osud sám, neboť mi systém hlásí, že se objevil Invalid Postback, přestože jsem systém nijak zbytečně nedráždil. Jenom bych prosil v plošném projektu českou formulaci problému. Ten je evidentně v rychlosti zpracování dat na serveru, což ovšem neovlivním. Alespoň se učím trpělivosti a optimistickému očekávání.
Design prostředí
Katedra má i výstupní stránku – Žákovskou, u které mne zarazil navigační design. Jak může někdo posadit bílý text do žlutého pozadí? Marně přemýšlím, jestli to nemá nějaký skrytý význam, ale nic mne nenapadá. Kontrast uvedených barev je na rozdílovém čísle okolo 250, minimální hranice je 500. Přístupnost webů je základní webdesignérskou podmínkou, a tak lidé se zrakovým postižením mají zkrátka smůlu. Nechápu, proč tvůrci systému veřejnost tak trestají, když by si ji měli hýčkat? Přitom by stačilo změnit barvu písma z bílé na černou, kde bude kontrast na hodnotě těsně nad 500. Možná si to ani neuvědomujeme, ale v případě přechodu škol na Katedru bude počet uživatelů-čtenářů (rodičů a studentů) mnohonásobně větší než uživatelů-redaktorů (učitelů). Proto je zvláštní, že větší skupina má uživatelské rozhraní designově výrazně horší. Je zajímavé, že to při pilotáži nikomu nevadilo. Základní kritéria přístupnosti webů chápe každý amatér, který trochu nad svojí prací přemýšlí.
Závěr...
... je jednoduchý. Informační systémy do škol patří a otevřenost školy veřejnosti je standardní službou. Otázkou je, zda může být Katedra kvalitním reprezentantem takové služby. Jednou možná ano, ale s jiným uživatelským rozhraním, a pouze v případě, kdy dokáže dostatečně nahradit stávající papírové prostředí, které ve školách vládne. Jestliže je výsledkem nasazení systému minimálně zdvojení administrativy, je to především směšné. A tak máme ve školách sklady dat, kde evidujeme na papírech i elektronicky. Jenom ztrácím přehled o tom, která evidence je oficiálnější a šílím vzteky, když se mi třídní kniha na chvíli ztratí z očí a já nemám co přepisovat.
Na druhé straně, kdo si chce hrát, ať si hraje, systém jej určitě uspokojí. Designově nejde o žádný zázrak, ale to bych databázovému prostředí odpustil. Rychlost připojení ovšem nikoliv. Jak je možné, že při celkovém součtu okolo 1000 uživatelů (to nejsou právě připojeni online, ale celkový součet za uplynulou část dne!) čekám desítky sekund než se projeví reakce v prohlížeči. Jestliže již došlo k posílení serverů, jak autoři na svém webu oznamují, asi by vlastní systém zasloužil optimalizovat. Takto to vypadá, že zatím nemá dostatečné technologické řešení pro plošné působení. A snad malá poznámka nakonec - občas slyším nebo čtu, že se jedná o školský portál (např. MFD 24.10.). To ale Katedra rozhodně není, jde pouze o administrativní databázi, které nemá se vzděláváním nic společného.
01-11-2007