it´s too late to be late again

Články



CD letošního jara


Několik opravdu povedených alb, která jsem zakoupil během letošní zimy a jara.

Tak co mohu doporučit jako výbornou muziku? Nejde o moc CéDéček, ale zato stojí za to. Uvádím je v pořadí, jak jsem je poprvé dal do přehrávače.

Rapture Of The Deep (Deep Purple) - poslední dosavadní album legendy a mé TOP kapely drží standard klasického hard rocku. Neobsahuje slabou skladbu.
Ikarus (Jaromír Nohavica) - tak trochu autorovo vysvětlování, které opravdu nepotřebuji. Vynikající skladby, Jizva na rtu je excelentní.
1775 básní Emily Dickinsonové (Robert Křesťan) - klasický Křesťanův projev a moc příjemný relax. Bez výrazného hitu, což považuji za klad.
Heavy Model aneb Srdce pro Anubise (Znouzecnost) - ZNC je každým albem lepší a navíc je už tak nechrlí. Parádní rýmy, skvělá muzika. Zrovna mi hraje v autě.
Mlýnek (Démophobia) - sólovka Démy ze ZNC je opravdu vtipná. A opět plzeňská. Pro mne hodně pohodová muzika.
Pots Of Gold (Rainbow) - výběr dávno zaniklé skupiny Ritchie Blackmora je nabitý peckami. A neobsahuje krásnou, ale provařenou Catch the Rainbow. Je tu skladba Stargazer, která je považována za nejlepší hardrockovou pecku všech dob.
Desperanto (Xavier Baumaxa) - opět nový příděl do portfolia současné češtiny. Charakteristický projev se nedá popsat, ten se musí slyšet.
Do You Like My Shit? (Airfare) - výborné album, které možná nemá prvoplánovou hitovku, ale skladba School se jí určitě stane. Nevím proč, ale při poslechu si vždy vybavuji mladého Iggyho Popa z doby Pumpin´for Jill nebo The Passenger.
Animage (Dan Bárta) - skvělé CD, které je tradičně nezařaditelné. Žádná přímočarost, ale dokonale matoucí nadžánrové skladby. Náročnější poslech, do auta asi ne, do sluchátek určitě ano.
One Eye to Morocco (Ian Gillan) – poslední sólové album zpěváka Deep Purple je přehlídkou skvělé produkce. Nádherný hlas, který mne nikdy nezklamal.

01-06-2009

Váš e-mail:
Text:
Kontrolní kód:
Zapište číslicí, kolik je pět plus tři:
  
Na Timovi
Ve světě