Články
Inspirace pro EU peníze školám (2)
Investice do techniky je tak trochu vrážení peněz do minulosti.
Tento článek navazuje na předchozí, který ukazoval, jakým směrem by se mohly ubírat nápady a vize příjemce evropské dotace. Podtitul o ...vrážení peněz do minulosti... má svůj význam. Koupě nového počítače dokáže jistě udělat radost, ale jeho hodnota se tím nezvýší. Teprve v okamžiku, kdy počítač začíná sloužit a pomocí něj získáváme další produkty, můžeme být více spokojeni. Poměr cena/výkon tak dostává nový rozměr i v nekomerčním prostředí jako je škola, proto je vhodné udělat si představu o možnostech. Ty jsou v lepším případě dány cílem využití. Pokud tedy máme jasno, kterým směrem se vydat, je čas zabývat se vhodnými technologiemi. Zde hraje podstatnou roli software.
Chtěl bych nyní ukázat, že za některé položky je zbytečné platit. Ano, jde o produkty Open Source. Vůbec nechci propagovat Linux jako operační systém, který spasí svět. I když bych se rád pustil do diskuse na téma, co by měl znát mladý člověk, kterého vpouštíme do praxe, globalizace ve stylu Microsoft je bezesporná. To vůbec nevnímám kriticky, protože je věcí uživatele, jakou cestou se vydá. Spíše mi jde o dostatečnou informovanost před začátkem té cesty. Co si pod Open Source vůbec můžeme představit? V českém překladu bychom použili termín otevřený zdrojový kód. Jak jsem již zmínil, nejde o nasazení Linuxu do výuky. To vyžaduje jednak odvahu zkusit něco jiného, a dále důvod, proč to udělat.
Z hlediska aplikací je už problém využití v jiné rovině. Samozřejmě je nutné uvést kancelářské programy, kde je uživatelská hodnota OpenOffice a Microsoft Office srovnatelná, nikoli ovšem cena. Mám na mysli většinového uživatele, který příliš neřeší sofistikovanost konkrétních vlastností produktů a jeho přístup je spíše konzumní. Právě vztah mezi těmito dvěma aplikacemi je ukázkou, jak se ke zdrojům přistupuje. Souběžná práce v obou programech, např. Microsoft Office ve škole a OpenOffice doma (nebo obráceně), má určitě silný vzdělávací aspekt. Uživatel se nesoustřeďuje na otázku "...mám doma Word?...", ale řeší způsob práce tak, aby se používaný program nestal brzdou. Přirozená výchova k nezávislosti na konkrétním software by se totiž měla stát výchozím bodem pro používání technologií v životě bez ohledu na studovanou školu. Problém je také v aktuálnosti programů. Velkou roli zde hraje účel a hospodárnost. Malá sonda s otázkou, zda školy sáhly po MS Office 2007 a opustily verzi 2003, by byla určitě zajímavá, ale výsledek si troufám odhadnout i bez ní. A to v době, kdy se rozjíždí prodej MS Office 2010. Odmítnutí možnosti OpenOffice zde nemá opodstatnění. To samozřejmě neznamená, že koupě komerčních produktů je automaticky chyba. Ale pokud neexistuje jasný vzdělávací důvod pro nákup takových programů, mluvit o hospodárnosti asi smysl nemá. A je jedno, jestli jde o peníze z EU, ze státního rozpočtu nebo od zřizovatele.
Brzké užívání aplikací určitě ovlivní online nástroje. Google Apps tomu jdou hodně naproti a navíc nabízí využití zdarma. Podobnou cestou se ostatně vydal i Microsoft a jeho Windows Live prostředí je rovněž zajímavou nabídkou. Důležité ovšem je opět používání zdarma. Oba hráči nabízejí poštu s velkou kapacitou a dalšími nástroji, například propojení s komunikačními programy. Google mi zatím připadá více intuitivní, ale jde o subjektivní pohled, obě služby mají velkou přidanou hodnotu. O tom, že významnou roli tu budou hrát právě kancelářské a komunikační nástroje, asi nikdo nepochybuje.
20-09-2010