Články
Nádraží Perdido - Jizva - Železná rada
Člověk si zvykne i na tu nejobludnější absurditu.
Poněkud zvláštně na sebe navazující příběhy z pera China Miévilleho opět ukazují, že fantazie hranice nemá a přesto je možné zachovat osu příběhu tak, že nedojde k plošnému rozpliznutí podle toho, jak se autor vyspal.
Mou potravou jsou informace. Počítám, tedy jsem.
Útoky psychomůr, které v Novém Krobuzonu likvidují sny a myšlení obyvatel, jsou stále brutálnější a není moc možností, jak je zastavit. Izák Der Grimnebulin se o to pokusí. Není sám, dochází k zajímavému sepjetí lidských i nelidských uskupení, protože psychomůry jsou pro všechny společným nepřítelem. Nádraží Perdido je klíčovým místem, uzlem, který spojuje nespojitelné. Zajímavou úlohu mají konstrukti, jejich vykreslení je ukázkou technických možností, které mají zdvižený výstražný ukazovák. Zvláštní soužití lidí, hmyzu, přetvorů, výborně vykreslených kaktusíků a technických bytostí ještě zdaleka neukazuje, kam až je Miéville schopen a ochoten zajít. To až dále.
Celá věta je v ironickém a průběhovém čase.
Příběh nějak dopadne a nese si své následky. Ty se projevují v útěku Bellis Chladnovíny, která opouští Nový Krobuzon na lodi jako budoucí obyvatelka kolonie. Dojde k přepadení lodi a Bellis se stává součástí města Armada, které vzniklo z různých plavidel. Plující struktura má systém a řád a začlenit se není velký problém. Přetvoři dostávají jasnější tvář a jejich role je při hledání Jizvy hodně důležitá. China Miéville se při jejich vymýšlení asi dost bavil, tady může vzniknout cokoli a má to smysl. Taner Vak jako přetvor, který si o novou podobu sám řekl, mění postupně pocit jistého odporu a dává do souvislostí několik osudů. Uther Dúl jako živník a Brukolak jako mrtevník jsou další politické role, které ukazují, že systém je nutnou součástí života kohokoli a bránit se mu nemá smysl. Je jenom otázkou, do jakého systému kdo zapadá nebo patří, ale mimo se stát opravdu nedá. To chápe i Bellis, přesto si dokáže udržet svoji myšlenkovou nezávislost. Příběh o cestě k Jizvě sleduje více témat a má silný sociální potenciál. Autorova schopnost vykreslovat postavy fyzicky velmi detailně zároveň ukazuje, kde jsou jejich role v celé knize.
Existují ještě nějací další, o kterých nevíme?
V Novém Krobuzonu to vře. Revoluce, která zasáhla všechny části města, má poněkud zvláštní vyústění. Od cíleně vedených snah o svržení vůdců až po vyřizování osobních účtů, to vše nese následky, které nejvíce prožívá Železná rada. Co vlastně tento název znamená? Na to jsem přišel asi v polovině knihy a zjištění bylo dost nečekané. Jako osobnost, kolem které se celý příběh točí, se Juda Low prolíná osudy mnoha. Ale silnější klíčovou postavou příběhu je Rubec, jehož vliv v Judově stínu nenápadně narůstá. Na co a na koho? I k tomu je třeba se dočíst. A Ann-Hari, Ori nebo Spirál Jacobs? Jak město dopadne? Zánik, záchrana, svoboda, anarchie nebo od všeho něco? Kniha má opět silný sociální aspekt, vcelku typický pro Anglii. Autor se v úvodu vyznal z myšlenky, že jednou z přímých inspirací pro Bas-Lag je i Česká republika. Tak nevím.
Všechny tři knihy mají dohromady přes 1600 stran a je co číst. Příběhy dokážou pohltit, protože China Miéville je skvělý vypravěč. Mne nejvíce oslovil druhý díl Jizva, excelentně zpracované dílo má také nejvíce stránek.
02-10-2010