Články
Úvaha nad Open Source
Několik ohlédnutí aneb Kam ten vývoj vlastně spěje?
Pohybovat se na můstku zvaném Open Source? Proč ne, je ale třeba počítat s tím, že se občas viklá. Jak tedy vlastně k těmto produktům přistupovat? S důvěrou, že nám život nijak nekomplikují, nebo počítat s občasnou hrou podle hůře definovatelných pravidel?
Vytáhl jsem nedávno svoji první publikaci o Linuxu Mandrake 9.0 a docela s chutí se začetl do stránek z roku 2003. Pro srovnání: kniha měla 54 stran! Umíme si to dnes představit? Poslední kniha o Mandrivě naopak 430 stránek. Tehdejší balení bylo velmi hezké, tvrdé desky, ve kterých jste nalezli publikaci a tři instalační CD. Následoval nejistý boj s instalací, kdy zprovoznění GPRS modemu trvalo asi týden. Prokousávat se diskusemi plnými skvělých rad i drsných sarkasmů vyžadovalo určitou dávku odolnosti. Asi tak se formuje linuxák, říkal jsem si tehdy. (Mimochodem, změnilo se k dnešku něco v tomto směru?)
Kdysi jsem slyšel, že opravdovým uživatelem Linuxu se stanu, když opustím alibismus zvaný dual boot a Windows zmizí z mého počítače. S odstupem času si uvědomuji, že o tuto nerovnováhu sil vlastně ani nestojím. Vývoj na všech frontách jde totiž tak rychle dopředu, že je problém sledovat vlak mizející někde v dálce. A když koleje vedou třemi různými směry?
Stále častěji se objevují články o využívání Open Source ve školách. Všichni tito nadšenci mají můj velký respekt. Ne kvůli tomu, co umí a předávají, ale že mají snahu vychovávat generaci, která bude schopna přemýšlet nezávisle na operačním systému. Prakticky jediná Open Source aplikace, která má silnou knižní podporu, je Gimp. Je zvláštní, že tak zajímavý a užitečný produkt jako OpenOffice vyšel naposledy v nějaké letité tištěné verzi. Webová podpora je výborná, já mám na mysli spíše společenskou roli a poptávku.
Zpátky k Linuxu. Nedávno mi jeden student ukazoval netbook s Xubuntu a bez původních Windows. Ta smazal omylem při instalaci. Uvědomil jsem si, že jsem na svém netbooku před několika lety provedl totéž, nechtěně jsem zformátoval celý disk při instalaci Moblinu. Od té doby se na něj systém Windows už nikdy nevrátil. Používám rovněž Xubuntu a jde o stroj, který s sebou vozím velmi často. Na jiném notebooku běhají Windows 7 a nepotřebuji to mít jinak. Jsou vyladěné a tento článek píšu zde v OpenOffice Writeru.
Jde o schizofrenii, nebo flexibilitu? Přesně tak by měla uvažovat dnešní net generace. Zkrátka, systém neřešit. Již proto, že mnozí z nich nosí v batohu iPad, kde prostředí neovlivní. Nebo jiný tablet, čtečku knih, smartphony. Jeden by řekl, že lpění na operačním systému je téměř generační přežitek. A do toho přicházejí mraky, kde vítězí především konektivita. Of these clouds will rain.
29-01-2012